dvojté odkopnutí

166 7 0
                                    

J: Sylvi?
S: Ano?
J: Musím ti něco říct.
S: Tak povídej.
J: Musíme se rozejít.
S: Proč?
J: Mám tě hodně rád ale... budeme kamarádi?
S: Tak jo. Objali se. Sylva měla slzy v očích. Pak odjela domů. Vešla do svého pokoje a brečela. Hodně brečela.
Ťuk ťuk
T: Můžu dál?
S: Jo. Řekla ubrečeně.
T: Co se stalo Sylvi?
S: Janek se se mnou rozešel a pak mi nabídl abychom byli kamarádi.
T: To je mi líto.
Chvíli si povídali a Sylva byla už zase v pohodě. S Jankem se chovali jako velmi dobří kamarádi. Týnka nebyla ani trochu spokojená. A taky se to zhoršilo. Týnka se se Štěpánem chtěla rozejít. Né kvůli Jankovi ale kvůli sobě.
Š: Týno musím stebou mluvit.
T: Já s tebou taky.
Š: Začni.
T: Ty začni.
Š: Oba na stejno.
T+Š: Tři dva jedna musím se s tebou rozejít.
Š: Fajn tak ahoj. Dal jí pusu na tvář a odešel.
Týnka byla zmatená co se to právě stalo. Šla na chodbě a Janek na ní začal mluvit.
J: Ahoj Týnko.
Týnka se otáčela na druhou stranu od něj. Janek jí doběhl.
J: Už s tvou sestrou nechodím.
T: Já už nechodím se Štěpánem.
J: To je skvělí. Nechceš dnes v sedm zajít do kina?
T: To není moc dobrý nápad.
Začala odcházet a Janek šel s ní.

DOUČOVÁNÍ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat