Přiznej Pravdu ! /w Stay12 ✓

14. kapitola

Ach......já tak miluju toho Daniel, Honza vypadá jako kdyby ho fakt něco trápilo, je mi ho docela líto mno.....

Ráno
Vstala jsem a udělala jsem typický ráno, když jsme vylezla z koupelny tak jsem zaplula do skříně, vzala jsem si černej crop top, a černé legíny, vzala jsem si batoh a šla směr bus, když jsem z pokoje odcházela tak jsem viděla Honzu, vypadal hrozně, měl kruhy pod očima

viděla Honzu, byl bledý, černé kruhy pod očima, červené oči od breku "Andy, chci se ti omluvit, to co jsem udělal bylo u mě hnusný, pro-" nedořekl to a já mu skočila do řeči "to co jsi udělal, jsi udělal, prominout ti to nehodlám! nech mě už být!" křikla jsem a vyběhla jsem na silnici, cítila jsem ukrutnou bolest a potom křik potom nic, v očích jsem viděla černo............

Další vzpomínka, málem jsem spadla, ale chytla jsem se o zábradlí, Honza na mě kouknul a přiběhl za mnou, „Andy co se děje??!” nevnímala jsem zase jsem viděla černo........

Pohled Honzi
Andy spadla a já jí chytil, zavolal jsem záchranku a společně s nima jsem jel.

Seděl jsem v čekárně a čekal, najednou přišel doktor „prosím vás nejvíce ja.....” nedořekl jsem to a doktor mi skočil do řeči „jenom omdlela, buďte v klidu, zachvilku se probudí, a společně můžete jít do školy, vaší třídní jsem zavolal že se trochu opozdíte, Andrea má pokoj číslo 12, mějte se hezky a nashledanou ” „děkuji nashledanou ” řekl jsem, šel jsem za Andy, když jsem vešel viděl jsem jí jak se rozhlíží a potom její zrak padne na mě „ehm......ahoj Honzo ” řekla a já šel k ní „doktor říkal že můžem do školy, jenom jsi omdlela, jdem?”řekl jsem a ona kývla

Když jsme šli do školy tak mezi námi bylo ticho, „Honzo, řekni mi pravdu, vidím jak se každou chvíli zhroutíš” řekla a mě štípaly  oči od slz „to nejde říct” řekl jsem a ona zastavila a otočila se čelem ke mě „všechno jde” řekla a já si povzdechl „slib mi že se nenaštveš nebo něco jiného, že se budem bavit pořád ” řekl jsem a ona kývla „Andy...........miluju tě strašně moc, každou noc se mi zdají sny o tom jak jsme se poznali, jak jsme si dali první pusu” řekl jsem a začali mi téct slzy
Pohled Andy

Honza se začal přibližovat, najednou jsem cítila jeho dech na mých rtech Tak ho polib ty krávo řeklo moje svědomí a já ho poslechla a políbila jsem ho, jeho rty mi chyběli "já vím že jsem se už ptal ale ptám se znovu, budeš moje princezna?" Řekl a já chvilku přemýšlela, kývla jsem a Honzovi se rozzářily oči a políbil mě

Další vzpomínka, „H-Honzo promiň ale už jsem zadaná, p-promiň” řekla jsem, ale v hlouby duši jsem ho milovala ty ho miluješ jenom si to nechceš přiznat! Křiklo moje svědomí, Honza si povzdechl a šel, já šla za ním do školy.

Když jsme přišli byla přestávka, všichni se k nám nahromadily, a ptali se co se stalo, já řekla „nic vážnýho" a opustila jsem je

_______________________________
Fuuhaaaaaa, tahle celá kapitola mi trvala celej tenhle den😂, jinak se ta knížka blíží ke konci 😅😭 tenhle příběh mi přirostlé k srdci, ale teď přemýšlím, co kdybych udělala druhý díl? Rozhodujte v komentáři