Anděl

13 1 0
                                    

          Seděla jsem v obýváku na gauči  a brečela, měla jsem důvod 10 let od doby co jsem Stratila svoji nejlepší kamarádku a přesto ta vzpomínka pořád bolí. "Mami ty  pláčeš? „ vyrušila  mě z přemýšlení  moje dcera." Ne neboj to se ti zdá„ řekla jsem a doufala že si zase odběhne hrát. "Kecáš brečíš a je to vidět„ nenechala se odbyt nezbývalo nic než ji říct pravdu.....

 "Kecáš brečíš a je to vidět„ nenechala se odbyt nezbývalo nic než ji říct pravdu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.





Byl další školní rok a já nastoupila do nové  školy  nikoho jsem neznala a měla strach že se se  mnou nikdo nebude chtít bavit moje obavy byly správné. Hned jak jsem přišla do třídy všichni se kemně otočili zády a začali jsi něco šeptat. "Přijdete si kdoví jak zajímaví když pomlouváte  holku kterou ani neznáte„  uslyšela jsem hlas za mnou. Otočila jsem se a uviděla před sebou holku, mohla být stejně stará jako já možná mladší měla na sobě červené tílko černé kraťasy a tmavé vlasy spletený do dvou copů. "A přišla paní chytrá„ řekl nějaký kluk a začal se smát. " Lepší bejt paní chytrá než takovej debil jako seš ty„ řekla chytla mě za ruku a dotáhla že třídy pryč. Když sme byly dost daleko řekla "Nesmíš si jich všímat jsou blbý. Mě nemají rádi už od  první třídy.  Sem Angelika   a ty? „ “Já sem Yuki  „ řekla jsem nejistě." Seš tady nová viď „ ptala se dál „jak si to poznala„ řekla sem. "Jednoduše kdybys tady byla dýl  tak víš že Kláře s Pavlou je lepší se vyhýbat„ " Aha" řekla jsem, Když v tom zazvonilo. "Sakra první den a už deme pozdě„ řekla sem a následovala Angeliku která letěla do třídy sedla sem si vedle ní a čekala na třídního  učitele jmenoval se Pavel Vrána a přišel mi fajn dokud ovšem neřekl„ Máme tady novou žákyni Yuki  doufám že se k ní budete chovat slušně„. Prej Yuki začal se zase smát ten kluk chtěla jsem něčí říct když v tom jsem slyšela žalostné AU Angelika  stále vedle toho kluka a vlepila mu facku.  “ Nováková tobě to loni nestačilo.
„ zahřímal  učitel "no jak chceš po hodině přijdeš  do Ředitelny„ řekl přísně učitel. Angelika jsi sedla a byla zticha. Když hodina skončila Angelika šla poslušně do riditelny a nechala mi vzkaz ať na ní počkám kývla jsem že jo a šla před školu byla tam asi půl hodiny a pak Když konečně Angelika přišla málem jsem umřela radostí. “ Co chtěl tak dlouho„ vyptávala  jsem se "Yuki máte doma lopatu a krumpáč? „ řekla místo odpovědi „ no asi jo proč" „mám v plánu vraždit" řekla a pak jsme se začali obě dvě smát.

Netrvalo dlouho a byly z nás nejlepší kamarádky bavili jsme se o všem věděli o té druhé  vše měli stejné koníčky Chodily společně na všechny kroužky a nikdy jsme se nehádali jenže pak přišel zlom.  Angelika se musela odstěhovat a já zůstala na škole sama devátá třída pro mě byla utrpením a tak jsem se zkusila podřezat nevyšlo mi to a skončila v nemocnici moji rodiče jsi mysleli že jsem mrtvá a tak to zavolali Angelice a ta se zabila  skočila pod vlak a nechala akorát dopis

Yuki
Vím že jsem to nejspíš neměla psát protože to už asi číst nebudeš ale i tak jsem to napsat musela byla jsi pro mne vždy vším nejlepší přítelkyní a byla jsi mi vždy oporou uvidíme se v pekle neobt já budu sedět na trůně a ty vedle mě                                       
                                                    Angelika


“V tom případě nechápu proč brečíš„ prohlásila moje dcera když  jsem dopověděla. "cože.?! „ řekla jsem nechápavě. " No jestli je to ta holka o který si vyprávěla že tě zachránila před šikanou v tom případě je to tvůj strážný Anděl„ usmála se a doběhla si zase  hrát. "Má pravdu jsem tvůj strážný Anděl  vždycky jsem byla a vždycky budu„ uslyšela jsem hlas za sebou otočila sem se a stála tam Angelika byla průhledná ale z očí ji pořád svítila drzost a odvážnost. Rozběhla jsem se k ní a chtěla ji obejmout ale nemohla sem ze dvou důvodů za prví nešlo se jí dotknout byl to duch a za druhý měla jsem strach ze zmizí, ale z přemýšlení mě vytrhla moje dcera „vidíš já ti to říkala"rekla a doběhla zpět na zahradu musela jsem se usmát.
V životě jsem prožila spousty šťastných okamžiku jako když mě můj manžel požádal o ruku den naší svadby a narození Amálky, ale nic jsem si nepřála vic než znovu vidět svoji nejlepší kamarádku.







Tenhle příběh bych Chtěla věnovat svoji nelepší kamarádce díky že ti pro mě jsi  💖🔗

Můj strážný Anděl Kde žijí příběhy. Začni objevovat