Můj strážný Anděl

Nejsem psychopat 😅

        Když jsem si šla večer lehnout musela jsem se usmát v hlavě se mi totiž vybavil jeden náš zážitek s Angelikou...
             Bylo léto a protože jsem spala u Angeliky výjmečně nás nechali jejich rodiče doma sami a to by nebyla Angelika kdyby nedostala geniální nápad
„Yuki jdeme se podívat je hřbitovu? " ptala se se smíchem Angelika. Jen sem na ní tupě zírala „zbláznila jsi se víš kolik je hodin?" „Bude půlnoc“ řekla jako by ji bylo jedno ze se teď chce jít podívat na hřbitov. „ Tak jo" odpověděla sem až sem se nad svým rozhodnutím sama pozastavila. Vzali jsme si baterku a šli směr hřbitov když sme došli k vratům bylo zavřeno chtěla jsem říct Angelic3 že sme u hřbitova byli a můžeme se vrátit, ale Angelika tam nebyla.
        „ Já vám říkám že sme se ztratili" zaslechla sem Angeličin hlas před sebou. Stála u dveří kostela a hádala se s farářem . Povzdechla sem si a vydala se za ní a pak mi to došlo Angelika ty vrata odemkla! Šla jsem rovnou ke knězi a omluvila se mu řekla sem mu jak to bylo a to byl chyba.
„A dost zavolám ochranu zde jste na božím místě" pronesl rozzlobeně farář. „To bych nedělala" uslyšela jsem Angeličin posmešný hlas. „ A proč jako? " zeptal se farář. „No ten kostel je tu přes 100 let ne? A policie bude chtít aby jsem se že svých hříchu vyzpovídala takže za 1. už nevím co je a není hřích a za 2. pokud satan vstoupí do kostela začne hořet a takového překrásného kostela by byla škoda" musela jsem se placnout do čela a přemýšlela jsem po kom je tak blbá. „ máš pravdu řekl farář" no to snad en on ji to věří. „Uděláme dohodu vy odejdete a já budu dělat že se nic nestalo" „tak jo" rekal Angelika a už zase letěla pryč „ještě jednou se omlouvám nemá to v hlavě v pořádku" řekla jsem farářovy a odešla za Angelikou.
 
"Chováš se jak psychopat„ řekla jsem když sme byli dostatečně daleko" chvam ale nejsem„ a obě sme se začali smát.

Nad toutu vzpomínkou jsem se rozesmála jo byla to tak trochu psychopatka ale právě proto jsem ji měla tolik ráda.