Zvláštní Dítě

52 3 0
                                    

Ink:

Je krásný večer. Miliony hvězd na černo-modré obloze, tichý šum potoka, svit světlušek, zvuk Cvrčků a fialový záblesk v dáli... Počkat co?! Když jsem doběhl na místo uviděl jsem.... č... člověka? Emm... haló! Dítě jsi v pořádku?! Dívka otevřela své zvláštní fialové oči a řekla: s... Sansi? Co... co to máš na sobě? Heh. Kde je tvá oblíbená modrá bunda?,, Jak víš moje jméno? P... počkat... řekla jsi... modrá bunda? Nech mě hádat. Sans kterého znáš je kostlivec komediant se špatnýma vtipama a má bráchu Papyruse, který si říká skvělý Papyrus a chce být členem královské stráže.''
Kde to jsem? Chci domů. Bolí mě hlava.'',, Pojď vezmu tě k sobě domů a zítra půjdeš k Sansovi.'',, A...ale ty jsi taky Sans že?'',,Ano, ale ostatní mi říkají Ink. '',, Ostatní? '' tím myslím dream Sans, fresh Sans, fell Sans, horror Sans atd. '',, ono je více Sansů? '',, Jo, ale už bychom měli jít. Mimochodem jak se vlastně jmenuješ? '',, Daniela. ''

Inkův sen: bloudil jsem chvíli ve tmě, ale po pár minutách jsem viděl bílou siluetu jednorožce s modrýma očima. Chvíli se na mě koukal a pak šel k finálovému světlu.,, Hej! Počkej! ''. Zakřičel jsem, ale poník šel dál. Rozběhl jsem se za ním a když už jsem siluetu skoro dohnal, tak se mi před očima objevil bílej záblesk. Já... já... jsem... malý bílý jednorožec s fialovou hřívou? Byl jsem v obrovské barevné hale a přede mnou fialová postava s červenýma očima a s nožem. Chtěl jsem utéct, ale nemohl jsem, chtěl jsem se bránit, ale nešlo to. Pociťoval jsem vůči postavě hněv, smutek, zklamání. Než jsem mohl něco udělat fialový člověk mě podřízl.

Daniela:

Ráno jsem se vzbudila dříve než Ink. Jelikož jsem ho nechtěla vzbudit, tak jsem šla ven a lehla jsem si do trávy. Venku bylo tak krásně, ptáci zpívali, květiny kvetly, slunce pěkně hřálo a foukal příjemný vánek, který s sebou přinesl nádherné, sladké jarní vůně. Kéž by tu byla má bff. Vzpomněla jsem si jak jsme jednoho krásného dne leželi vedle sebe na louce. Po chvilce si lehla na mě a zeptala se,, Myslíš že bychom to mohly zkusit? '',, emm... ok, ale radši buť u tebe a nebo u mě doma. '' V ten den jsme si dali jen francouzáka. Vzpomněla jsem si i na ostatní krásné dny. I když byla venku zima, tak jsem si ten čas s ní užila.
Najednou jsem začala brečet. Přišel Ink a řekl:,, Tady jsi... co se stalo? Že by špatný sen? '',, ne to ne. Jen jsem si vzpomněla na svou bff. '',, No... tak já udělám snídani a pak tě odvedu domů. '' Usmál se na mě a já mu to oplatila.,, Um... Inku? '',, Ano?",, Myslíš že sem můžu ještě někdy přijít?",, Ale určitě. " Doma: Ahoj Sansi a Papyrusi řekl Ink. Myslím že jste někoho ztratily. Oooo ty jsi ji našel! Ani nevím jak ti poděkovat!,, Ale za málo." Díky Inku řekl Sans. Přemýšlela jsem jak je možné že je více Sansů, ale Sanse jsem se na to radši nezeptala.

O týden později :
Ve městě je taková malá hospůdka do které mám zákaz chodit............ a tak jsem tam šla. Vzala jsem si mobil, sluchátka a vyšla ven. Prý je ta hospoda nebezpečná. Už jsem tady. Tak jo nádech a výdech to zvládneš přece to nemůže být tak nebezpečné. Otevřela jsem a ani se po hospodě nerozhlédla, jen jsem poprosila barmana o vychlazenou Pepsi. Vedle mě si stoupla nějaká postava v černém oblečení... asi... moc jsem nevnímala. Vyšla jsem z toho místa a v parku si sedla na lavičku. Po chvilce mi někdo odpojil sluchátka. Otočila jsem se a tam stali dva kostlivci, kteří byli podobní Sansovi akorát jejich kosti nebyly bílé, ale černé. Jeden měl červeno-žluté oči, červené triko, nohy, černou mikinu, černé šortky a z očí mu šli nějaké modré... co já vím fleky nebo něco takového. Druhý kostlivec byl celý v černým, měl jen jedno oko, které bylo modré a měl chapadla na zádech.,, Jak se jmenuješ kido? "D... D... Daniela.'',, Rád tě poznávám D... D... Danielo. Já jsem Nightmare a toto je Error" .,, Ty jsi nějaká drsná nemyslíš když mě ignoruješ?" Řekl Error.,, J... já už musím jít.",,Počkej teprve jsme se představili. Ještě tu zůstaň. ",, Hej Nightmare já mám lepší nápad. Zahrajeme si hru jménem ZABIJ NEBO BUŤ ZABIT!'' Myslela jsem že mě zabijou, ale když uviděli mou duši.

Error:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Error:

Nightmare drkl do mě loktem a já řekl,, No... to zcela mění situaci. Máš tři možnosti. Za A duši odevzdáš dobrovolně, za B budeš s námi bojovat a nebo za C se k nám přidáš. '',, A co možnost útěku?",, Útěk beru jako odevzdání." crr crr.,, Killer? Proč mi volá? "
Nightmare: No čau co chceš?
Killer: Doufám že se nebudeš zlobit.
Nightmare: Co se stalo?
Killer: Víš jak jsme dnes měli zabít tvého bratra?
Nightmare: No.
Killer: Fakt se nebudeš zlobit?
Nightmare: Ty vole ty to natahuješ jak gumu od durexu!
Killer: Stala se taková menší nehoda.
Nightmare: Popiš mi přesně co se dělo.
Killer: Čekal jsem na Dreama v té uličce, kterou chodí.
Nightmare: Ano
Killer: Připravoval jsem si velkej kuchyňskej nůž.
Nightmare: A dál?
Killer: Pak se objevil Dustt.
Nightmare: A?
Killer: A... já ho omylem bodl 37krát do hrudníku.
Nightmare: Cože!?
Killer: Mrzí mě to šéfe
Nightmare: Do čtvrt hodiny ať jsi u mě doma!
,, Errore vem to dítě a jdeme! ",,Ale šéfe ta holka je pryč."........... DO PRDELE!!! "zařval Nightmare. Bydlení s Nightmarem zvládám, ale chybí mi společné zdílení domu s Inkem. Mám rád boj, ale chci si s Inkem vyprávět špatné vtipy.,, Haló! Tak jdeš?",, jo jo už jdu. "

Přítel nebo nepřítel Kde žijí příběhy. Začni objevovat