Harry : Pozítří odjíždíme z Californie,tak jestli se chceš s náma ještě vidět tak jdeme večer do klubuHarry : Claire ?
Harry : Notak Claire
Harry : Tak nic..
•
O 1 den pozdějiHarry : Fakt mám o tebe strach Clair
Harry : Je tak tězké odpovědět ?
Harry : Clair...
Harley's pov.
Harry Styles send messegeHarry : Um promiň ty jsi kamarádka Clair?
Harley : No to snad ne
Harley : Dnešek fakt nemůže bejt horší
Harley : Co chceš Stylesi?Harry : Psal jsem Clair už včera a i dneska a neodpovídá. Mám o ní strach
Harley : Abych se přiznala taky jsem jí psala a neodepisuje
Harley : Vím jenom to že její rodiče s její sestrou odjeli do LA ale nevím proč
Harry : Pojedu za ní
Harley : Nevím jestli je to dobrej nápad Harry. Třeba chce být sama
Harry : Kdyby chtěla být sama tak aspoň odepíše ne ?
Harley : Však ani nevíš kde bydlí
Harry : Ale ty to víš
***
Harry
Neváhal jsem ani minutu,když mi Harley napsala adresu kde Clair bydlí. Pokud mě Clair vykopne nebo mě pozve dál. No byl bych radši za první variantu,ale známe Clair. Je to paličatek mezek,ale mám jí rád. Možná víc než bych chtěl. Nastoupil jsem do taxíku,který stál před hotelem a řekl mu adresu. Už mám 2 zmeškaný hovory od Liama a Louise. Neřekl jsem jim kam jedu,prostě jsem se oblíkl a šel jsem.
Taxikář zajel do uličky nejbohatší čtvrti v Californii. Není divu že Clair bydlí zrovna tady,i když se ani z mála nechová jako nějaký snob. Taxikář mi ukázal na velkou černou moderní vilu a mě zaskočilo. Zaplatil jsem mu a šel jsem pomalu k brance. Divil jsem se že je odemčeno a tak jsem šel kamenou cestičkou k hlavním dveřím. Poprvé jsem zazvonil a nikde nikdo,po druhé také nic. Třeba není doma ? Začal jsem vytahovat telefon,abych zavolal taxíka ale v tom se dveře otveřeli a já ztratil dech. Ve dveřích stála Clair. Vypadala jako kdyby 2 dny nespala. Měla kruhy pod očima,vlasy měla v drdolu který jen tak držel její vlasy
"Harry?" Řekla nakřáplým hlasem a sjela mě pohledem od hlavy až k patě
"Clair proboha co se ti stalo?"
"Jak jsi mě našel?" Nevypadala naštvaně,jem byla překvapená že jsem tu zrovná já
"Harley mi řekla tvojí adresu"
"Aha no tak pojď dál" Ukázala abych šel za ní a já jsem za ní cupital jak štěňátko. Zavřel jsem za sebou a šel za ní. Clair si sedla na židli a koukala na mě jak na vraha
"Řekneš mi co se stalo?" Sedl jsem si naproti ní a čekal jsem co z ní vypadne
"Víš,když jsme byli na té lodi a potom jsme se všichni rozloučili. Někdo mě přepadl,ale nebylo to nic velkýho" Řekla šeptem a já musel zpracovat co právě teď řekla. COŽE KURVA ?!
"Cože?!" Vykřikl jsem a bouchnul jsem do stolu. Okamžitě jsem se vyšvyhnul na nohy stejně tak jako Clair
"Nehci se o tom bavit Harry,ani by jsi tu neměl být" Ukázala na dveře a já doufal že si ze mě dělá srandu
"Kurva teď neodejdu. Neodpisovala jsi mi dva dny a teď mám odejít ? Claire prosím nech mě ti pomoct" Přistoupil jsem k ní blíž,ale její ruce mě tlačili do hrudi abych še držel dál
"Harry myslíš že stojím o tvojí pomoct ? Přepadli mě sakra a okradli mě! Nestojím o ničí pomoct" Křikla mi do obličeje. Otočila se a začala odcházet,jenže já jsem jí chytl za ruku a přetočil jsem si jí k sobě. Teď by mě zejímalo co se jí honilo hlavou. Viděl jsem na ní že by mi nejraději dala facku a vykopla mě z jejího domu,ale není na to silná. Nevydržel jsem to,dal jsem svoje ruce na její ramena a přitáhl jsem si jí do objetí. Clair mě pevně stiskla,a nevypadalo to že by se chtěla pustit. Trochu jsem se odtáhl a dal jsem jednu ruku pod její nohy abych si jí vzal do náruče. Šel jsem po bílích schodech až nahoru. "Dveře v levo" Špitla a já jsem otevřel dveře do jejího pokoje. Její pokoj byl laděný do šedých a černých barev. Položil jsem jí na postel a Clair se rychle přikryla dekou. Sedl jsem si k ní na postel a hladil jsem jí po jejích blond vlasech
"Harry?" Zamumlala
"Jo?"
"Zůstaneš tady se mnou prosím?" Zeptala se. Koukl jsem se na telefon a zkontroloval čas. Za 2 hodiny nám letí letadlo do Anglie a kluci ani neví kde jsem. Je to,ale příležitost se s Clair víc zblížit
"Zůstanu" Kývl jsem na souhlas a Clair se vytvořil na tváři úsměv. Miluju když je šťastná i když nebylo moc příležitostí. Clair nadzvedla její bílou deku a pobídla mě abych si lehnul. Dobře váhal jsem,ale nakonec jsem si lehnul vedle ní.
Clair
Možná jsem udělala chybu,ale kdo chyby nedělá ? Byla jsem zoufalá,kurva zoufalá. Harryho obejmutí mě aspoň trochu uklidnilo i když vím že tu semnou nemůže být napořád. Když si lehnul vedle mě byl to zvláštní pocit. Jistě že jsem s klukem v jedný posteli ležela,jen s Harrym je to prostě jiné. Moje modré oči propalovali jeho zelené a já myslela že se z jeho výrazu zblázním. Proto jsem se k němu víc přiblížila a dala mu jemnou pusu na nos. Nechtěla jsem vidět Harryho reakci a tak jsem zabořila hlavu do jeho hrudi a modlila jsem se aby si o mě nemyslel že jsem zoufalec
ČTEŠ
What A Feeling //h.s texting ✔︎
Teen FictionClaire Felicit a Harry Styles. Dvě slavné osobnosti,které osobě neměli ani tušení že ten druhý existuje. Ale vše se změní když Harry pošle žádost o přátelství právě jí - 💡 texting 2020story