S učitelem ve Škole

Cože?

Ráno jsem se probudil a vedle mě ležel Michael. Uslyším z kuchině hluk a tak se tam vydám. Uslyším tóny písničky, a když vztoupím uvidím Toma jak se pohybuje do rytmu písničky a vůbec o mé přítomnosti neví. Očividně připravuje něco k snídani a už teď to voní přímo božsky a můj žaludek má párty a vydává divné zvuky. Přijdu k němu a obejmu ho. Lekne se mě a nadskočí z leknutí.  ,, Tohle mi už nikdy nedělej. Lekl jsem se tě." Řekne a zárověň i vyčte učitel. ,, Promiňte mi pane učitel, ale zlobiví žáci to tak dělají a taky vám přeju dobré ráno." Když můj monolog dokončím tak, mě plácne po mém zadku a já nadskočím stejně jako on před pár minutami. Ucítím jak se se něco pálí. ,, Lásko chápu, že bys mě teď nejradši přehl přes ten stůj, ale pálí se to." Hned jak to dořeknu tak Tom vytřeští oči a otočí se pak, už jenom slyším nadávky a sprostá slova. ,,Děkuji za informaci, ale teď bež zbudit svého kámoše a oba se jděte převléct. Vím, že tady nemá oblečení, ale pujč mu něco odemě." Řekne, ale to už bežím do obýváku a třesu s Michaelem. ,, Hmm." Ozve se mi jako odezva. ,, Michaeli, vztávej." Rozkážu a on se začne pomalu zvedat.

Když už jsme všichni hotoví tak, vyrazíme směr škola. Samozřejmě cestu si spříjemňujeme různýma historkama a vtipama. Dojdeme ke škole a vejdeme dovnitř, zasatvíme se před Tomovým kabinetem a on se na mě usměje. Přitáhne si mě k sobě a dá mmi pořádnou pusu. ,, Tak se mějte a běda ti jestli budeš zlobit, protože kdo zlobí ten musí být náležitě potrestán." Poslední větu mi zašeptá do ucha a mně se zježí všechny chlupy na těle. Skousnu si ret a dám mu poslední pusu a pak už s Michaelem utíkáme pryč do třídy na hodinu angličtiny. Přijdu do třídy a už vidím ten jeho zabijácký pohled.  Daniel se na mě kouká jako kdyby každou chvíli měl tasit nůž a pobodat mě jím a myslím si, že nejsem daleko od pravdy. S Michim si sednem do zadu a ano vymyslel jsem pro něj přezdívku.  ,, Michi, jak je to mezi tebou a tím klukem, co se ti líbí?" Zeptám se opatrně. ,, No víš on se mi vůbec nelíbí, jen nechci nechi, prostě nechci ranit tvoje city, ale pořád jsem zamilovaný do Toma." Tahle věta mi vezme dech.

Doufám, že se líbilo.

Co si myslíte, že se stane?

Vaše Magda.