Bellsury

podivný sen část první

Paní Renkinsová jí řekla, že má klusem jezdit po jízdárně. A tak to teda Enny udělala, a to samé dělala a ji ten druhý den. Třetí den Paní učitelka Enny řekla že má zkusit jestli si troufá trochu zrychlit. A Enny bez problému koně trochu koně pobídla. Potom si osedlala koně a ji paní Renkinsová a jezdily po jízdárně. Enny se najednou zeptala učitelky ,, A kdy budu jezdit na té Bellsury? ,, No, ještě nevím ale asi tak za dva týdny." odpověděla Učitelka. ,, Aha a mohla by jste mi ji aspoň ukázat?" Řekla Enn.  ,, Neboj, někdy ti ji ukážu ale dnes ne." Enn spokojeně kývla hlavou. ,, Tak Enny tohle by pro dnešek stačilo. Ještě jsem ti chtěla říct že zítra máš volno. Můžeš spát jak dlouho chceš" ,, Ano to je prima. Tak zase až v sobotu?" Zeptala se. ,, Ano až v sobotu. Nech mi tady Bony osedlanou já jí odsedlám, a ty se běž zatím převléct z rajitek vesty a helmy jo?" Řekla rychle paní Renkinsová. ,, Dobře už jdu" Až už byla Enn doma bylo pět hodin. Pomohla své mámě vyklidit myčku a zalehla do postele se dívat na filmy. V noci se jí zdál zvláštní sen. Začalo to takhle: 

 Ležela někde v seně a najednou se koukla na své nohy a měla čtyři nohy a mohla hýbat ušima a mávat ocasem, ale ani si toho moc nevšímala a neřešila to vlastně a ji zapomněla na to že je vlastně v realitě člověk a né hříbě. Říkaly jí BELLSURY. a najednou rostla a rostla brzy už byla mladý kůň který si hrál s ostatními mladými koňmi v ohradě. Až jí byl rok a půl tak jí něco nasadily do pusy a začaly za to tahat. Vypadalo to jako vodítko ale divný vodítko. Tahali jí do nějaké velké plechovky na kolečkách ale nenechala se. Nakonec jí tam stejně do táhly a přivázaly jí tam. Měla tam vodu a seno ale stejně se bála. Z ničeho nic ta plechovka divně zabručela a rozjela se! Belleury měla co dělat aby se udržela na všech čtyřech nohách. Strašně se bála že se ta plechovka nebo co to vlastně bylo převrátí ale naštěstí zastavila. Otevřela se dvířka od té plechovky, a Bellsury rychle vyběhla ven a začala řehtat a spínat se  na zadní nohy protože byla strašně šťastná že je venku z té podivnosti. A lidé na ní začaly křičet ,,Hou Hou zklidni se " A Bellsury to nepochopila a tak to dělala furt. Zase za to divné vodítko zatáhly a daly jí do výběhu z podivnými koňmi. Jeden byl malý a šedý a měl krátkou hřívu hodně krátkou. Vydával jiné zvuky než normální kůň. Druhý kůň byl na opak mohutný a měl dlouhou hnědou hřívu ale vydával úplně stejné zvuky jako kůň. A ten poslední kůň byl také mohutný ale míň. Měl bílou hřívu a bílou srst. Oba dva byly takový nafrnění ale ten malý šedý ne. V té ohradě byly chvilku než si pro ně zase nepřišli lidé. Bellsury daly tentokrát na normální vodítko než před tím a někam ji tály.