Love is Love - Just a different story

Part 2*

Zvoní mi budík ... zvoní mi budík ?! Sakra... Žádnej jsem si nedávala. Kolik vůbec je ? Zvedám mobil z nočního stolku a vypínám ten příšernej zvuk. 4:30 ? já toho blbečka zabiju ... ''Nialle !!! '' zařvala jsem na celý byt a utíkala přes obývák k němu do pokoje, rozrazila jsem dveře a vidím jen to jak se ten pitomec smíchy válí po posteli. ''4:30... Vážně?''  ''Promiň ale to je odplata za to lepidlo v šampónu ze včera.'' Oba jsme se hrozně smáli a najednou se zezhora ozvalo : ''Můžete toho aspoň na jeden den nechat? Ostatní chodí do práce a nějakej ten spánek taky potřebujou.''  ''Promiň Joshi'' zakřičeli jsme s Niallem současně. Zavřela jsem dveře a oba jsme se začali smát ještě víc. ''Myslim, že teď už asi neusneme. Tak co budem dělat ? ''  ''To nevim, je to tvoje vina, že jsme všichni vzhůru tak něco vymysli. '' Ani jsem to nestihla doříct a už mi přistál polštář v obličeji. Rychle jsem ho popadla, přiběhla k posteli a dala jim Niallovi po hlavě, mlátili jsme se polštářema jak malý děti. Asi po pěti minutách jsme toho nechali a šli si udělat do kuchyně kafe. ''Pereš se jak holka.''  ''Taky že jsem holka... To že jsem lesba ze mě nedělá kluka, to ty by si se sebou měl něco dělat .. pereš se jako batole, ještě bych ti k tomu měla koupit dudlík aby si tak neřval ''  ''Nějaká drzá ne ? Nezapomínej, že jsem o rok starší.''  ''To sice jo ale chováš se jako kdyby ti bylo deset. ''  ''Dobře, tak už toho necháme a dáme si to kafe ne? ''  ''Tak jo, dáš si něco k snídani?''  ''Jo jasně, vždycky jsem chtěl zkusit jak chutná jídlo v pět ráno... ''  ''Za to si můžeš sám, kdyby si nebyl tak pomstychtivej tak si mohl spát až do oběda jako každej den. ''  ''Jo , omlouvám se. Jsem pitomec ale zasloužila sis to za ten šampón. ''  ''Jo a ten šampón sis zasloužil za to jak si mě ztrapnil před tou sexy brunetou v klubu... ''  ''Necháme toho.. to bysme tu byli ještě dlouho'' 

Abyste rozuměli, máme byt hned naproti klubu, žije nás tu pět, teda teď už jen čtyři, protože se před měsícem odstěhovala naše spolubydlící kvůli práci až do Itálie. Žijeme tu jako na střední, je to skvělý, každý máme svůj pokoj teda až na Joshe a Amy. Nejdříve tu bydlel jen Josh pak ale začal chodit s Amy a ta se k němu nastěhovala,musim uznat že jim to vážně klape, nechali jsme jim největší pokoj nahoře v patře aby měli svoje soukromý a tak... My ostatní máme pokoje dole, ten můj je hned vedle toho teď prázdného a Niallův je hned naproti přes obývák. Obývák,kuchyň a jídelna jsou spojený a je to taková naše hala kde trávíme většinu času, asi jediná chyba která tu je, je to že my dole máme společnou koupelnu, jinak Josh s Amy mají svoji nahoře. Ti dva jsou něco jako takoví naši rodiče :D vždycky si z nich kvůli tomu děláme legraci prorotože to oni dva nás vždycky usmiřujou když se pohádáme a celkově se o nás i tak nějak staraj a to jsou jen o pět let starší. Hledáme páteho spolubydlícího, protože je to tu bez něj takový prazdný a navíc potřebujeme platit nájem. Zatim se nám už pár lidí na inzeráty přihlásilo ale nikdo se nám zatim nelíbil aby jsme ho sem nechali nastěhovat. Upřímně řečeno ten kdo se sem nastěhuje bude muset mít hodně pevný nervy aby snesl mě a Nialla ... každej den si provádíme nějaký pomsty nebo naschvály ... lepidlo v šampónu, nastavování budíků, zubní pasta na klice, dopisy s falešnýma dluhama nebo výhruškama, jednou mi dokonce Niall liháčem přemaloval všechny moje milovaný tetování když jsem spala, myslela jsem že ho zabiju... Tohle všechno je u nás na denním pořádku ale někomu se to může zdát šílený žít v tomhle proštředí... Sice si děláme všechny tyhle hloupý věci ale i přes to se máme všichni moc rádi a nedáme na sebe dopustit, když má jeden špatnou náladu nebo nějakej problém řešíme ho všichni s nim, jsme opravdu jako jedna velká rodina, což mě moc těší když sama žádnou nemám, ale to je další důvod proč si tak pečlivě vybíráme toho kdo tu s náma bude bydlet.

Když jsme s Niallem našli něco k jídlu a nasnídali se, tak jsme se šli převlíct a chystali se do klubu. ''Jai ! Pohni ! je sice brzo ale nechci tu vystát ďůlek ''  ''No jo, už běžim, jenom si ještě musim nalakovat vlasy.''  ''Ženský...''  ''Já to slyšela! '' řekla jsem u zrcadla v koupelně, vlasy jsou pro mě nejdůležitější věc (stejně jako moje milovaný tetování) ... Vždycky je musim mít perfektní, ani nevim jak mi dřív mohlo být jedno co na tý hlavě mám ... ale pak jsem se nechala ostříhat na krátko, od tý doby svý vlasy uplně miluju. Prej vypadám jako Niall, no možná jo, tedy až na to, že to málo blonďatýho co na hlavě mám je přírodní :D. ''Pohni ! ''  ''V klidu, už jdu, stejně v klubu nikdo v šest ráno nebude tak co tak spěcháš? ''  ''Mají přivést nějaký pití ... A ve skladu máme plno, musíme tam nejdřív uvolnit nějaký místo, mají přijet v půl sedmý. ''  ''Nemá tohle na starosti Filip (jeden z našich pracovníků) ?! "  "Jo to má ale on neví o tom že je sklad plnej, nedával jsem mu klíčky a navíc v práci začíná až od půl sedmý aby tu objednávku převzal jako každej den."  "Tak to jo, okey můžeme jít."  "Konečně!"  "Neremcej a zamkni." hodila jsem po něm klíčky a prošla ven. Přeběhli jsme ulici a rychle vběhli do klubu protože šíleně pršelo. "Koukám dnešní ráno je čím dál tím lepší..." říkám trochu naštvaně  "To teda ale aspoň je tu dnes uklizeno, ne jako v sobotu ... "  "To teda, ale byla to ta největší párty kterou jsme tu zatim měli."  "To jo, tak jdem do toho skladu ať to máme za sebou ... máme jen půl hoďky "  "Okey, kolik toho asi maj přivíst ?"  "Nevim ... objednával to Fí (Filip) "  "Tak to abysme to vyklidili ten sklad uplně celej.. "  "To jo no, máš klíčky ?"  "Ehm, Nialle ?... "  "Jo? "  "Máš je v kapse, zamykal si byt... "  "Ajo, sory jsem mimo, šel jsem spát ve tři ráno ale kvůli tobě jsem stával před půl pátou abych viděl tu tvoji reakci na budíček. "  "Jo takže je to moje vina ... ( :D ) Víš co ? Dej mi klíčky a běž si k baru udělat ještě jedno kafe a nebo tam možná najdeš ještě nějakej energeťák, já zatim začnu s tim skladem."  "Díky, jsi zlato" dal mi pusu na čelo a podal mi klíčky. Odemkla jsem sklad a pustila se do rovnání krabic ale najednou jsem slyšela jak bouchly dveře "Nialle ? Co to bylo? " otočila jsem se a ve dveřích stál Fí "Co tu děláš ? To už je tolik? " vyděsila jsem se... " Ne je teprve šest ale vzpomněl jsem si, že když jsem byl v sobotu ve skladě nebylo tu moc místa, chtěl jsem říct včera Niallovi o klíče abych to tu ráno porovnal ale zapomněl jsem, tak jsem přišel dřív a chtěl se k vám stavit pro klíče ale naštěstí jste tady tak vás aspoň nemusim budit."  "Jdeš jako na zavolanou a ani by si nás nebudil... Díky Niallovi jsme vzhůru už od půl pátý."  "Jakto ?"  "No protože bráška má pitomý nápady a navíc se mi mstil za ten šampón ... " Fí se jen smál "Hele já to slyšim!" ozval se Niall a přišel za námi. "Tak jsme se pobavili a pustíme se do toho aby jsme to stihli"  "Jasný šéfe"  řekl se smíchem Fí. Pustili jsme se do úklidu, docela nám to uteklo a už nám přivezli objednávku. Převzali jsme jí, naskládali do skladu a vrátili se k baru a dali si pití. "Kolik je ?" Koukla jsem se na mobil a málem mi upadl jak jsem se lekla že už je tolik "Osm" odpověděla jsem Filipovi "Cože tolik ? To už budem otvírat..." divil se Niall. (Sice jsme hlavně noční klub ale otvíráme ráno, jsme i něco jako taková kavárna, večer je to tu hlavně taneční nebo hudební klub, o víkendech zveme ruzný zpěváky a kapely, někdy se nám povede sehnat i nějakýho DJe, prostě děláme maximum proto aby se naši hosté bavili.) "Fí, ty jdi otevřít, Jai ty běž za pult a pusť nějakou hudbu a já jdu do skladu pro kafe a vodu do kávovaru."  "Jasný, šéfe." Řekli jsme s Fím současně a pousmáli se. Bylo už asi deset, v klubu bylo pár lidí, bylo pondělí tak jsme ani nečekali, že tu bude nějak narváno, ale měli jsme docela co dělat... Po chvíli se to tu trochu vyprázdnilo, už tu bylo jen pár lidí u stolů kolem pódia. Niall přišel za mnou k baru "Na trojce chtěj dvě espressa. "  "Hned to bude. Hele co si to včera zpíval ?"  "Ále jen jsem psal nějakou novou písničku."  "Máš jí už hotovou? "  "Jo ale není to nic moc... " podala jsem mu hotový espressa a šla dozadu pro kytaru aby mi Niall zazpíval ten song. Niall byl u stolu a podával hostům kafe, šla jsem za ním s tou kytarou "Ne, Jai ... Nebudu jí zpívat."  "Niallere! Notak." snažila jsem se ho přemluvit "Prosím, zaspívejte nám." přidali se k mojí prosbě hosti u stolu :) "Notak, pódium je stejně volný a navíc zákazníci se maj poslouchat."  "No jo, dej sem tu kytaru." řekl otráveně ale bylo mu na tváři vidět, že má radost. Přišel na pódiu, sedl si na barovou židličku, kterou tam máme, dal si kytaru kolem krku a začal zpívat, všichni věnovali svou pozornost jenom jemu, jsem na něj vždycky hrozně pyšná když napíše něco novýho a lidem se to líbí, jsem si jistá, že z něj jednu bude úspěšný muzikant a bude mít tisíce fanoušků. V průběhu písničky k baru přišla nějaká slečna (Tipuju jí tak 23, vypadá vážně dobře, delší, hnědé vlasy, nádhrné, hnědé oči, na sobě má bílé, volnější tílko, přes něj má černou džísku a černý kraťasy, musim uznat že má pěknou postavu) "Dobrý den, můžu poprosit o nějaký silný kafe ?"  "Jistě hned to bude, perný ráno?" snažila jsem se navázat nějakou konverzaci "Jo, moc jsem toho nenaspala a ještě k tomu mám dneska pohovor kvůli jednomu bytu kam bych se ráda nastěhovala." řekla trochu otráveně "Nejste náhodou Angee?" blesklo mi hlavou "Ano, jsem, jak to víte?" divila se "Já jsem Jaimie, Jaimie Bryson" podala jsem jí ruku a usmála se "Telefonovali jsme spolu o tom inzerátu na volný pokoj." pokračovala jsem ve vysvětlování "Jo, už si vzpomínám, ráda vás poznávám, vy tu pracujete?" krásně se usmála "Ano, s Niallem to tu vlastníme ale jsme tu i jako pracovníci." v tu chvíli Niall akorát dozpíval písničku a šel za námi k baru. Obešel bar a stoupl si vedle mě "Copak si kráska dá?" řekl směrem na Angee, dala jsem mu pěstí do ramene, že to zabolelo i mě "Au, co je ?" divil se "Ty vážně víš jak udělat skvělej první dojem." Angee se smála "Nialle, dovol abych ti představila Angee Sawier... přihlásila se na náš inzerát, možná právě koukáš na naší spolubydlící." Niall se začervenal, musela jsem se zasmát a Angee byla očividně taky pobavená. "To se omlouvám, nechtěl jsem se představit takhle, co takhle začít znovu? Ahoj já jsem Niall." podal jí ruku "Já jsem Angee" usmála se na něj. Sakra jak to ten pitomec jen dělá? "Tady je to kafe." podala jsem jí její objednávku "Děkuju" znovu se usmála. "Tak kdy budeš chtít vidět byt?" zeptala jsem se "To je na vás, to vy jste v práci ..."  "No to není problém, On to tu Fí zvládne a za chvílí přijde pomoc Andrea..." odpověděl Niall "Tak co až si dopiješ kafe?" navrhla jsem "Jo, to zní dobře."