Padající Hvězdy [DOKONČENO]

•11•

Takže jen tak jo?" Pak si přečti to co je dole, protoež je to pro mě důležité a bude i pro tebe ju?❤😁

Pohled Matyho

Už týden nejím, nespím a nepiju. Něco v mém životě mi chybí, ale co? Co to sakra je?!

*crrr*

"Kterej debil na mě zvoní?!" zanadával jsem a šel ke dveřím. Ruka se mi chvěla a já jsem byl čím dal tím víc nervózní, kdo to je

Otevřel jsem a hned jsem cítil dvě teplé ruce okolo mého krku. Byl to příjemný pocit, chtěl bych, aby tu byl Dominik a ejhle ne

"Matyáš, prepáč, že som tak nečakane prišla, rodičia išli na týždeň do Bulharska niečo vyriešiť a Samuel namiesto toho, aby ma "prej" postrážil, tak si zdrhol ku kamarátovi" řekla Klárka a já jsem se jenom usmál

"Jo nevadí, že mám so sebou hračku? řekla Klárka, ještě než mě stihla pustit

"Ne nevadí" řekl jsem a Klárka se ode mě odlepila

"Dobre, Míšo, môžeš dovnútra" řekla směrem ke dveřím a z poza dveří se objevil jakýsi velký medvídek s mašlí okolo krku

"Maty, to je Míša. Míšo Maty" řekla ještě Klárka a ke mě se zdvihla ruka. Já jsem ji ze zdvořilosti chytl a aniž bych to čekal mě ta osoba objala. Nevěděl jsem, kdo to je, protože jsem se jaksi nedíval

"Maty, chyběj si mi" řekl nějaký klučičí hlas

"D-Dominiku?" řekl jsem trošku nervózně, protože jsem ho obvinil z něčeho, za co ani nemůže

"Mhmm?" řekl a odlepil se ode mě

"Chyběl si mi a chci se ti omluvit zato, co jsem ti řekl, nenechal jsem tě to ani vysvětlit" řekl jsem a měl jsem slzy na krajíčku

"Chápu tě Maty, ale teď jsme spolu a nikdy už tě neopustím" řekl Dominik a dal mi malinkatou pusu a já se musel pousmát

"Takže náš plán vyšiel Míšo?" řekla Klárka a odtáhl jsem se od Dominika ač nerad

"Jaký plán?" řekl jsem a podíval se na Dominika, který se jenom zubil jako žralok, co každou chvíli něco sežere

"Ale žádný, jenom překvapení na tebe" řekl Dominik a já se musel usmát

...

S Dominikem ležím posteli a máme propletené prsty. Ležíme čelama k sobě a naštěstí má Klárka pokoj pro hosty, který je v přízemí.

"Dominiku" řekl jsem a Dominik otevřel svoje oříškové oči.

"Ano Maty?" zeptal se mě zase on a nastejno jsme se usmáli

"Jak moc mě máš rád?" zeptal jsem se a bylo vidět, že ho ta otázka trošku zaskočila

"Já tě nemám rád" řekl nakonec z ticha a já jsem byl smutnej

"Já tě přímo miluju" řekl a dal mi pusu na čelo

"Uf, už jsem se lekl" řekl jsem s úsměvem a dal mu pusu též

Takže: 1. omlouvám se za neaktivitu, teď se to trošku spraví. 2. omlouvám se za kratší díl, píšu to už týden tuhle kapitolu a za 3. chci poděkovat za všechny ohlasy a komentáře, co mi píšete. Jsem za to strašně moooooooooooooooooooc vděčná

Jako vždy

Slov: 481

Vím trošičku málo nooo

Tak ahoj u další kapitoly, příště budou možná motýlci v bříšku 😂❤👌😁