Padající Hvězdy [DOKONČENO]

•15•

Maty se hrabal v krabici s lékama, když v tom někdo zazvonil. Maty se na mě podíval a pak na dveře.

"Dojdeš tam ty, nebo já?" zeptal se mě Maty a tak jsem se sebral a šel ke dveřím. Maty nemá kukátko, tak nevím, kdo to je

Otevřel jsem dveře a pohled se mi nasměroval na Samuela. Co ten tady dělá?!

"Ahoj Dominik chcem sa ti ospravedlniť" řekl Sam a pohled směřil na svoje nohy

"Samé, já už jsem ti jak dávno odpustil" řekl jsem a objal jsem ho. On mi začal brečet do ramene

"Ššš Samé, to bude dobrý" řekl jsem a pohladil ho po vlasech

"Nie nebude, pretože som sa zamiloval do chlapca, ktorý ani nevie, že existujem" řekl Sam a rozbrečel se ještě víc. Okolo nás se vanul vánek a zabouchal dveře. No nazdar

"A kdo to je?" zeptal jsem se ho a on se ode mě odtáhl a sedl si na schody

"Honza" řekl a já jsem se zarazil

"Morry?" řekl jsem s úžasem a on se znova rozbrečel

"Áno" řekl mezi vzlyky a já jsem ho znova objal. Sám se zvedl a už scházel schody

"Samé počkej!" zakřičel jsem za ním a seběhl schody. Sama jsme chytil za zápěstí a otočil si ho k sobě čelem. Objal jsem ho pevněji, než předtím

"Tebe pustili vlastně z vězení co?" zeptal jsem se ho a on přikývl hlavou na souhlas

Odtrhl jsem se od něho a za ruku jako malý dítě jsem ho vedl k Matyášovo bytu. Popravdě jsem úplně zapomněl na bolesti hlavy a pro mě to bylo lepší

Zaklepal jsem na dveře. Sama jsem objímal jako malé dítě a on ještě trošku plakal

"Neboj, něco vymyslím" řekl jsem a dál mu malou pusu na čelo. Sám se ode mě odtrhl a dveře se konečně otevřeli. Za dveřmi stal rozespalý Honza a koukal na nás dva.

Sám trošku znervózněl a skousl si spodní ret

"Honzo, pustíš nás?" zeptal jsem se po chvilce Honzy, který civěl na Samuela

Bylo vidět, že ho Sam zaskočil, ale naštěstí nás konečně pustil dovnitř. Šel jsem se Samem do kuchyně, kde byl Maty a v ruce držel platíčko s Paralenem.

"Dominku, co tu dělá Samuel?!" zeptal se podrážděně Maty a svůj pohled namířil na Sama

"Je tu, protože se mi chtěl omluvit" řekl jsem a Maty změnil svůj přiblblej pohled 

"Prepáč Maty" řekl Sam sklopil hlavu na podlahu

"To je už v pohodě, jdu to říct klukům" řekl Maty a už se chystal na odchod,když jsem ho chytil za ruku

"Copak je zlato?" zeptal se Maty a otočil se na mě

"Sam se zamiloval do Honzy" pošeptal jsem mu do ucha

Pohled Matyho

Naskočila mi husí kůže, když mi Dominik jemné vzdychl do ucha.

Odtáhl se ode mě a já jsme nahodile svůj úchylný úšklebek

"Teď se na večer" řekl jsem Dominikovi do ucha, aby to Sam neslyšel a jemně jsem mu skousl ušní lalůček. Dominik mi zavzdychal na krk, tak je menší než já nooo

Šel jsem do obýváku, kde byl Honza, který čuměl do telefonu a Vetus s Vitou, co si vyměňovali sliny. Musel jsem se ušklíbnout.

"Ehm ehm" falešné jsem odkašlal a kluci si mě konečně všimli a upřelo na me ty svoje pohledy

"Takže....." začal jsem říkat, to se Samem a podobně, ale neřekl jsem to o Honzovi

Večer

Je večer a my koukáme na horory. Znám Dominika, Vetuse a Sama až moc dobře, že se boji horrorů.

Teď byla část toho nejděsivějšího jumscaru. Všichni jsme se lekla a Samuel šíleně zapištěl. Propadli jsme všichni smíchu včetně Sama

"Tak tenhle pohled stál za všechno" promluvil dost známý hlas a já jsem se okamžitě přetočil na gauči a stal jsem na nohách. Šel jsem k dotyčnýmu a okamžitě ho přimáčkl na zeď

"Ty odporná zelená kryso!" zakřičel jsem a Radek měl co dělat, aby se neudusil

"Maty ne! On za to nestojí!" zakřičel Dominik

"Ale stojí, to jen kvůli jemu ti ublížil a na tobě si vybíjel svojí chtíč. Je to jen levná děvka, co se ohání za každým ocasem!" vykřikla jsem, ale pořád jsem měl pohled na Radkovi, který se začal pořádně dusit

"P-prosím" řekl skoro neslyšně a už začal kašlat

Povolil jsem trošku ztisk, ale pořád jsem byl na něm nalepeného, aby se nehýbal

Ahoj je tu další kapitola. Už asi jenom 2 nebo 3 kapitolky a je to u konce

Ne dělám si srandu. Budu pokračovat do tý doby než sama usoudim, jestli už to bude lepší ukončit

Taaaaaaaakže, jestli se ti tahle kapitola líbila, tak mi můžeš další nápady napsat do komentářů, protože mi docházejí nápady😅

Takže ahoj u další kapitoly, která vyjde možná pozítří.

-Salut💖

Málem bych zapomněla
Slov: 781