Cindy ležela s hlavou zabořenou na Djangově boku. ,,Ne, teď přeci nemůžeš umřít!" brečela do jeho srsti.
Najednou ale ucítila pohyb srdce se jí rychle a hlasitě rozbušilo. Začala ho rychle lízat. Po chvíli přestala. Je mrtví.
,,Cindy...." ozvalo se. On žil! Mluvil. Cindy dala rychle hlavu pryč z jeho kožichu. Podívala se mu do jeho krásných očích.
,,Ale....to nemůže být pravda....ty jsi mrtví." řekla potichu a sklopila zrak. Slzy začali padat do jeho promáčeného kožichu.
,,Byl bych, kdyby nebylo tebe Cindy." řekl. Pokusil se vstát, ale zakašlal v jeho oči se zaleskly.
,,Django," usmála se Cindy a zabořila hlavu na jeho hruď. Byl naživu. On stále žil! Nebylo to marné! Už budou navěky spolu.
Cindy ucítila, jak Django položil hlavu na tu její. Srdce se jí zachvělo. Slzy štěstí měla v očích. Přitiskla se k němu.
Django zvedl hlavu. Ona taky. Oba dva se podívali do svých a čich. ,,Cindy," řekl vesele a přitiskl čumák k tomu jejímu. Oblízl jí tlamičku.
Ona se usmála a zírala do jeho očích. Byly nádherné. Ještě hezčí než dřív. A poprvé v nich zahlédla něco jiného, než dříve. Něco, co tam patřilo. Změnil se. Její srdce zaplavil ten nejhezčí pocit, který kdy cítila....
______________________________________
202 slov😝. Málem jsem se rozbrečela....aw. Snad se vám to líbí. No a asi si myslíte, že je konec. Takový ten "Happy end". Ha, ale mýlíte se. Právě to začalo.... Ještě není zdaleka konec. Možná vás ještě jednou rozbrečím.
ČTEŠ
Duše Antarktidy✓
AventureFena jménem Cindy je součástí spřežení. Celý den se nudí v kotci.....ale jednoho dne ji a pár dalších psů pošlou na expedici do Antarktidy....nejnehostinějšího kontinentu na světě. Pomůže jí její důvěra v lidi a nebo právě naopak?....
