Stalker? Ne... ✓ [Yaoi]

🍃 1 🍃

Celý den ho jen tak ze zadní lavice u okna sleduju. Hlava podepřená rukama s lehkým úsměvem na tváři.
On jenž má havraní vlasy, kamennou tvář a oči které vraždí pohledem si mě nikdy moc nevšiml. Někdy si říkám, že je to i lepší, než aby se mi do obličeje vysmál, že jsem nějaký prase.
"Erene tak mu to řekni." Promluvil na mě můj nejbližší kamarád Armin.
Otočil jsem k němu pohled a zakroutil hlavou v záporu. "Vysměje se mi Armine. Radši ho budu jen sledovat, než aby o mně věděl a smál se." Řekl jsem ale je to jen lež. On se nikdy neusmál. Nikdy za ty dva roky střešní školy jsem ho neviděl se ani malinko usmát. Zasmát se by pro něj bylo už moc absurdní. "Mám nápad Erene. Co takhle si založit fa-" Mluvil na mě Armin, ale On bouchl do lavice a přerušil naší konverzaci.

Všiml jsem si že při mé hodině si tam furt ti dva něco povídali, tak jsem tam přišel a bouchl do lavice. "Při mé hodině se nemluví bez přihlášení spratci!" Zavrčel jsem. Nevychovaný kluci. Nikdy jsem nedostal dobře vychovanou třídu. A to s nima mám mít třídní výlet do Tokya na celý týden? Mě jebne! Promnul jsem si kořen nosu a vrátil se zpět k tabuli v moment kdy zazvonilo na hodinu. Povzdehl jsem si. "Nezapomeňte, že v pondělí jedeme do Tokya. Sraz před školou přesně v 7:30. Kdo nepřijde má smůlu. Nebudeme na někoho čekat." Vzal jsem si věci a odešel ze třídy. V kabinetu jsem si vzal důležité věci a odešel i ze školy.

"Proč zrovna on Erene?" Ozval se Armin. Já jsem si vzal svoje věci a spolu s ním šel pryč ze školy. "Je úžasný, sexy, důstojný, přísný, na svůj věk vzhledově dost mladý a taky má fakt pevný zadek." Uchechtl jsem se a pokračoval v cestě. Armin na mě hleděl jako: 'to je nějaká zamilovaná třináctka ne?' ale toho jsem si moc nevšímal. "Co jsi mi to vlastně chtěl říct při hodině Armine?" Procházeli jsme parkem. "Založ si falešný účet na Facebooku a napiš mu. Nebude vědět kdo jsi." Podíval jsem se na něj a zamyslel se. Není to špatný nápad, jenže co když si mě blokne? Hm. "Dobře. Zkusím to." Usmál jsem se a už se blížila cesta kde jsme se vždy rozdělili. "Tak v pondělí Armine." Mávl jsem a odešel do svého domu. Hned jsem usedl ke svému notebooku, najel na facebook a začal si vytvářet další účet pod jménem 'Titán'. Nevím jak mě to napadlo, ale nezáleží jak se na tomto profilu budu jmenovat. Pak jsem vstal a šel se projít ven, kde se ke mně přiřítila Mikasa z jiné třídy.

Nakonec jsem se odvážil až další den. Sobota. Vlezl jsem si kolem deváté ráno na notebook a na falešném účtu jsem si přidal jenom Armina a nějak našel i učitele Leviho facebook. Věděl jsem, že žádost mi zřejmě nepřijme, ale poslal jsem mu ji. Po chvíli přemýšlení jsem mu nakonec napsal.

Titán: 'Ahoj ;)'

Pak jsem vstal a došel do kuchyně si vzít aspoň jeden rohlík. Oběd si dnes sním později. Furt jsem přemýšlel co mu psát a jestli mi vůbec napíše. Raději jsem si ještě vlezl do sprchy.

Byla sobota sedm ráno a já se nasnídal a pak se vydal běhat. O víkendech vždy uběhnu ráno tak deset kilometrů. Přiběhl jsem domů, osprchoval se, jen v ručníku jsem vylezl ze sprchy a šel dát něco k snědku i Sněhulce. Bílá kočka s červenými tlapky a černou špičkou ocasu, kterou jsem našel toulat se na kraji města u řeky. Nakonec jsem se odebral převléknout a vydal se na notebook k sobě do ložnice, kde jsem napsal známky a začal opravovat prezentace jedné třídy.

Měl jsem hotovo a tak jsem jen projel sociální sítě. Na facebooku mi přišla žádost od nějakého Titána a od stejného člověka i zpráva. Do přátel si dávám jen ty, které dobře znám, takže jsem žádost nechal a podíval se na zprávu. 'Ahoj...' tak jsem tedy s nezájmem odepsal.

Levi: 'Čau. Známe se?'