Šel jsem jednou po ulici,
Spatřil jsem ploštici.
Klekl jsem si k ní,
A povzdechl jsem si nad ní.
Řekl jsem "ty málá červená,
Škoda, že nejsi dřevěná. "
Šel jsem dál po ulici,
Spatřil jsem Alici.
Uhl jsem pohledem,
Nemam jí rád a nejradši bych jí otrávil jedem.
Vyhl jsem se tedy i obloukem,
Naštěstí mě nespatřila ani koutkem.
Už jsem byl konečně doma,
Když v tu vletěla dveřmi Ema.
Od někud vytáhl jsem samopal,
A vystrielal som, co som v zásobníku mal.
Pak lehl jsem si konečně do postele,
Rozvalil jsem se jak tele.
Když usnul jsem,
Zdál se mi sen.
O dalším dnu, tedy části zdálo se mi,
Co stane se, dozvíte se už brzy...
