Ahojky, po dlouhé době další díl. Psala bych častěji, ale nemám moc času. Snad se bude líbit. Teď to bude z pohledu Leona, teda kromě začátku. Bavte se....
Dole stála moje nevlastní sestra Lara. Nesnáším ji. Myslí si o sobě, že je nějaká královna či co, že se kolem ní točí celý svět.
"Co tu chceš?" zeptala jsem se otráveně.
"Chtěla jsem tě vidět. Pět let jsme se neviděli." usmála se a chtěla mě obejmout, ale já ji odstrčila.
Viděl jsem jak Violetta stojí s tou holkou a nevypadá to, že by se s ní chtěla bavit.
"Violetto, můžeš na moment?" zavolal jsem na ni. Otočila se na mě, něco zadrmolila k té holce a šla směrem ke mě.
"Co je?" zeptala se, když ke mě došla.
"Nic, jen jsem viděl, že se s ní nechceš bavit." usmál jsem se, ale místo poděkování jsem schytal pár vražedných pohledů.
"Díky." řekla po chvíli a odešla do pokoje. Jen jsem se za ní ohlédl a šel jsem taky k sobě. Měl jsem štěstí Andrés byl někde venku s ostatními. Sedl jsem si na postel, vzal ji kytaru a začal hrát a zpívat. Nejspíš to slyšela i Violetta, protože za chvíli se ozvalo klepání na dveře, ale nebyla to ona.
"Ahoj." usmála se na mě Fran. Je to moje přítelkyně.
"Ahoj zlatíčko." usmál jsem se a vtáhl ji do pokoje.
"Celý den jsem tě pořádně neviděl. Co jsi vlastně dělala?" sedl jsem si na postel a strhl jsem si ji k sobě.
"Chtěla jsem se skamarádit s tou novou holkou, ale je nějaká divná. Je trochu jako Camila. Nafoukaná." řekla a já tomu nemohl věřit. Mě přišla taková no... taková milá, ale něco mi u sní stejně nehrálo.
"Aha..." usmál jsem se a políbil ji.
"Co jsi to předtím hrál za písničku. Byla krásná." podívala se mi do očí.
"Myslíš tuhle?" vzal jsem kytaru a začal zpívat:
Donde voy
ahí vas.
Me acompanaras,
Donde vayas, iré
Y te seguiré.
Hay amor en el aire,
acércate a mí.
Apuesta po lo
que siento.
Hay amor en el aire,
tu confía en mí.
Ya ves que no,
existe el tiempo.
Solo el destino que,
a nosotros nos unio.
Para siempre (para siempre)
Para siempre.
"To je krásná písnička." usmála se a objala mě kolem krku.
"Jsem moc rád, že se ti líbí." políbil jsem ji do vlasů.
"Leone?" řekla.
"Co se děje?" usmál jsem se.
"Miluješ mě?" položila mi dost divnou otázku.
"Co je to za otázku? Jistě, že tě miluji. Jsi ta nejlepší a nejhodnější holka, co jsem poznal." usmál jsem se a začal ji líbat.
"Leone, podvedl by jsi mě někdy?" dala mi další otázku. Už jsem toho měl dost.
"Miláčku, proč se mě ptáš na takovéhle otázky?" podíval jsem se na ni nechápavě.
"Protože mi Camila řekla, že tě s tou holkou viděla, jak jste se prý objímali." řekla a sklopila oči.
"To ti řekla Camila? Nic, co ti řekla není pravda. S Violettou nic nemám. Neobjímali jsme se." řekla jsem a díval se jí do očí. Kdyby to nebyla pravda uhnul bych pohledem.
"Máš pravdu. Nevím, co mě to napadlo. Camila vypadala tak přesvědčivě a já jí na chvíli uvěřila. Jsem blbá." řekla a do očí se jí draly slzy.
"Ale no tak beruško, uklidni se. Já se na tebe nezlobím." usmál jsem se a přitulil ji k sobě. Hladil jsem ji po vlasech. Za chvíli usnula. Nechtěl jsem ji budit a tak jsem ji položil do postele a přikryl dekou. Ještě jsem něco dodělával do školy a za hodinu jsem šel taky spát.
Snad se líbí. Komentujte. Každá koment potěší.
