Symphony of Life

~1~

Liam a jeho rodina bydleli v rodinném domě, který měl bílou fasádu. Pozemek byl opravdu obrovský, z velké části ho tvořila zahrada, o kterou se staral Liam a paní Blakeová - jeho matka.
Liam si tam vybudoval své místo, v rohu zahrady, kde rostly růže různých barev. Stála zde i malá třešeň.
Zde rád četl nebo plnil své úkoly. Věnoval se dokonce hudbě. Hraní na kytaru a psaní textů, které nikdo nikdy neuslyší. Zde je spokojen.

Avšak dnes nemohl trávit svůj volný čas na zahradě, musel pomáhat rodině. Za chvíli se měl objevit jeho přítel.
Jeho matka byla nedočkavá a jejím největším trápením bylo, co uvařit. Nakonec se rozhodla pro  špagety, ty chutnají všem, no ne?

Když Liamovi napíše Oliver, podívá se na matku a spustí: „Oliver tady bude za hodinu.” usměje se menší blonďák na své rodiče a ti mu úsměv oplatí.
„Já doufám, že nevadí, že vařím špagety.” zasměje se Liamova matka a pohlédne na svého muže, který opět sleduje obraz.
„Nevadí, náhodou má rád špagety.” odpoví na nevyřčenou otázku Liam, prohrábne si své delší blond vlasy a vydechne přebytečný vzduch z plic. Když se vzpamatuje, rychle běží do pokoje kde se převlékne.

Přes černé triko přehodí modročernou kostkovanou košili a vezme si rifle. Následně si upraví vlasy a seběhne rychle dolů, protože slyšel zvonek, o kterém doufal, že ho rodiče neslyšeli.

Když však seběhne dolů, spadne. Rychle vstane, oklepe kolena, podívá se na bruneta a opatrně mu  s úsměvem zamává. Oliver se též usměje.

Liam ho pozve dovnitř, na chodbě si Oliver sundá boty a následuje Liama směrem do jídelny, kde se oba posadí.

Pan Blake s jeho ženou vejdou též do jídelny. Paní Blakeová se usměje, když vidí Liama, který se usmívá, protože ho Oliver, ostýchavě, drží za ruku.

Zatím co pan Blake vnitřně zuří, že mu někdo sahá na syna. Asi to nedokáže překousnout.
Paní Blakeová přijde z kuchyně a v rukách drží mísu se špagetami.

Po najezení začne Liamova matka vyzvídat, jak se vlastně poznali a samotný Liam cití, jak se mu krev hrne do tváří.