„Měla by jsi se naučit, co je ironie a co myslí vážně. Protože tohle, moje milá sestřičko, byla ironie."
-_/-_{°<❣️>°}_-\_-
Zvonění.
První zvuk, který Katherine slyšela, když se ráno probudila. Nesnášela vstávání. Jenže musela do školy.
Posadila se na kraj postele a nechala svá holá chodidla dotknout se chladné země.
Katherine se skutečně netěšila do školy a to z mnoha faktů. Jediný důvod, proč tam chodila bylo aspoň nějaké vzdělání a přátelé.
„Katherine, vstávej. Jde se do školy." „Už vstávám," řekla Charliemu, který stál za jejími dveřmi.
Katherine vstala a pořádně se protáhla, než přešla ke své komodě, vytáhla spodní prádlo, vzala župan a položila to na postel.
Potom přešla ke skříni a začala hledat vhodné oblečení, které by bylo jak do školy, tak do toho počasí.
Když už na komodě stál malý komínek oblečení, vzala si Katherine spodní prádlo a župan a šla do koupelny, kde si dala sprchu, oblékla se do čistého spodního prádla a županu, vyčistila si zuby a okolo hlavy si omotala ručník, aby vlasy trochu vysušila.
Šla zpět do pokoje, kde si sedla ke stolu a ručník si sundala, aby si mohla vyfénovat vlasy, které nakonec nechala rozpuštěné a navlnila si je.
Nakonec si ještě dala lesk na rty a vstala od stolku.
Katherine nikdy nebyla dívka, která by tu kosmetiku potřebovala nebo chtěla. Nalíčila se jen, když byly nějaké zvláštní příležitosti.
Přešla ke komodě, kde měla hromádku oblečení, svlékla si župan a začala se oblékat.
V hromádce se nacházelo černé tílko, tlustý červený svetr, džíny a černé kotníkové boty na podpatku.
ČTEŠ
My major Jasper Whitlock (Twilight sága)
FanfictionKatherine nikdy nepřemýšlela nad budoucností. Nepřemýšlela nad tím, co bude zítra, za týden, měsíc nebo rok. Jen čekala na to, co jí život připraví. A že už to bylo věcí. A ještě bude. ~•❤️•🧛🏼•❤️•~ „Nebojíš se?" „Ne." „Lžeš." „Ne. Jsem jen zma...