Katherine nikdy nepřemýšlela nad budoucností. Nepřemýšlela nad tím, co bude zítra, za týden, měsíc nebo rok.
Jen čekala na to, co jí život připraví. A že už to bylo věcí. A ještě bude.
~•❤️•🧛🏼•❤️•~
„Nebojíš se?"
„Ne."
„Lžeš."
„Ne. Jsem jen zma...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Co... co jsi zač?"
-_/-_{°<❣️>°}_-\_-
Úterý.
Den, ve kterém se Bella chtěla postavit Edwardovi a zeptat se, co má za problém a Katherine jí chtěla pomoct, ale nebyl tam.
Středa.
Stejně. Uplynulo i dalších pár dnů, ale stále nic.
Katherine to bylo popravdě docela jedno, ale chtěla pomoct své sestře. Věděla, že si Bella říkala, že se mu postaví, ale Katherine pochybovala, že by to zvládla, když by ho zase uviděla.
Co ale Katherine vadilo bylo to, že se jí Jasper vyhýbal, přestože si opakovala, že jí to může být jedno, nemusela se o něj nějak zvlášť starat.
Jenže on se choval, jakoby neexistovala a vypadal, jakoby ho něčím urazila, naštvala, nebo mu něco provedla.
A ji to rozčilovalo, protože mu vůbec nic neudělala, ani na něj nikdy nepromluvila. Jediné, co udělala bylo to, že se posadila vedle něj.
Neměl důvod se k ní tak chovat.
Katherine si ale nadále povídala s Alice a občas prohodila nějaké to "ahoj" a "jak se máš" s Rosalie a Emmettem.
Katherine ale nevěděla, co má dělat. Nelíbilo se jí, že se k ní tak choval, přestože by jí to mělo být jedno.
Což byl problém, neboť pokaždé, když ho viděla, pokaždé ji zajímal ještě víc, ještě víc se do něj zamilovala.
Což byl také trošku problém, když si přísahala, že se dlouho nezamiluje a nenechá si znovu zlomit srdce.
-_/-_{°<❣️>°}_-\_-
Když další středu dorazila domů, okamžitě si odložila věci a posadila se ke stolu, kde si začala dělat domácí úkoly. Bohužel.
Jenže se nemohla soustředit, nedokázala to.
I když nechtěla, stále přemýšlela nad tím, proč se k ní tak vůbec choval. Neřekla o něm nic špatného, nic neudělala, nedávalo jí to smysl. Proč by se k ní měl chovat hrubě?
Chvíli zamyšleně koukala z okna na hustý les a přemýšlela nad tím, že se vykašle na domácí úkoly a půjde se projít. Dlouho tam nebyla a přestože věděla, že je to nebezpečné, chtěla do lesa.
Nakonec schovala všechny věci, vzala si bundu a šla dolů.
„Půjdu ven a vrátím se do sedmi." Oznámila svému otci. „Dobře, buď opatrná. A máš ten pepřový sprej?" Zeptal se Charlie. „Neboj se, mám ho přímo v bundě." Uklidnila ho a vyrzila dřív, než měl šanci něco říct.
