Soustředění

e.l.e.v.e.n

Ráno jsem se probudila s obrovskou bolestí hlavy. Zkontrolovala jsem hodinky, které ukazovali osm hodin ráno.

Neměla jsem ponětí jak jsem se dostala domu, do své postele a ani v kolik jsem sem vůbec přišla.

Otočila jsem hlavu na stranu a proletěla mi v ní obrovská bolest. Pro jistotu jsem si znova lehla a zkusila zase zavřít oči. Povedlo se a já usla.

Znova jsem se probudila po desáté. Na nočním stolku jsem měla připravenou snídani a skleničku s nějakou tekutinou. U toho ještě ležel vzkaz.

Včera jsi se dost zřídila Eli, ale navadí, byla sranda.
Dneska jsem se ti rozhodl dát volno, tak se pořádně vyspi a odpoledne se jdi třeba projít. Pro jistotu připusuji číslo na Kaulyho aby jsi nebyla sama.
Večer bych tě rád viděl v aréně na zápase. Lístky budou připraveny na pokladně, tak si je vyzvedni

PS: Sněz ty vajíčka a to pití vypij. Má sice šílenou chuť, ale na kocovinu je nejlepší 
                                                PAVEL

Musela jsem se nad tím pousmát. Do snídaně jsen se s chutí pustila a i to pití jsem se snažila vypít.

Poté jsem si vzala do ruky mobil a projela sociální sítě.

Neměla jsem ti dělat.

Vítek už měl za mě náhradu. Chodil s Týnou. S mojí nejlepší kamarádkou a já si naivně myslela, že až se vrátím budeme spolu.

Jak dětinské.

xxx

,,Proč se pořád tak zajímáš?" Zasmála jsem se a přitom do Martina šťouchla.

,,No tak něco se stát muselo ne? Včera jsem dostal dost jasně košem a dneska mi sama od sebe napíšeš. Jenom mě zajímalo proč," pokrčil rameny.

,,Hele nebylo to z mojí hlavy. Vymyslel to Pavel. Já bych se nejraději válela na gauči a koukala stále dokola na Deník Bridget Jonesové," podotkla jsem.

,,A co ti v tom brání?" Zeptal se.

,,Já nevím, samota je občas dobrá, ale né tak často. Možná proto jsem se rozhodla ti napsat," zasmála jsem se.

,,Dobře," zazubil se. ,,A co by jsi tedy tady chtěla ukázat?"

,,No tak já nevím asi to co uznáš za vhodné ty," pokrčila jsem rameny.

,,Můžu ti ukázat svou oblíbenou kavárnu?" Zeptal se.

,,Klidně, kafe bych si dala moc ráda," zazubila jsem se a tak jsme vyrazili.

xxx

,,Jak často sem chodíš?" Zajimala jsem se, protože ho tu všichni znali a zdravili ho.

,,Hele docela často," usmál se a podíval se ke mně. ,,Tedy od té doby co jsem tě poprvé viděl," zazubil se.

,,Proč?" Nechápala jsem.

,,Nevím, možná si se mi dostala do hlavy," zasmál se. ,,Ale neboj, nebudu dělat něco co by jsi sama nechtěla."

,,To je jedině dobře," naznala jsem a zadívala se do těch dvou studánek, které mě pozorovali.

Zamilovala jsem se do nich a nikdy to nesměla přiznat.