RANDOM/ Nik Tendo /

//1//

Kája
,,A jak to chceš udělat?! Nebo jak si to představuješ?! Jo, jasně. Normálně tam přijedeme a Heeej. Musíš jít s námi. Rozhodně tě nechceme unést. Nebo vážně jak to chceš udělat?!" řvu na Lucku, když už se několik hodin snažíme vymyslet náš plán.

,,Já nevím. Třeba." odpoví mi na Lucka. Někdy mi fakt leze na nervy. Je to moje nejlepší kámoška už od mala

,,Sakra. Lucie, je známej. Myslíš si, že si ty lidi nevšimnou? Nebo jeho úžasný rádoby label?" říkám jí už trochu s klidem. Někdy mi fakt přijde, že je totálně vymletá. Ale to neznamená, že jí nemám ráda.

,,Prostě něco vymyslíme. A to, že je známej neznamená, že ho najdou." řekne a škodolibě se na mě usměje.

Asi se ptáte? A proč ho chcete unést? Vysvětlím vám to. Kdysi jsem měla bratra. Byl o pár let starší než já. Bylo mu dvacet a mě patnáct. Začal se bavit se skupininkou kluků. Někdy jsem chodila s nimi, ale párkrát mi to stačilo. Nerada jsem tam byla a viděla jak se můj starší brácha ničí. A potom tam byl i on. Citta. Kvůli němu se to vlastně stalo.

Můj brácha byl přes noc pryč, což bylo už zvykem. Někdo začal klepat na dveře a jelikož jsem byla sama doma, tak jsem musela jít otevřít. Stál tam jeden jeho kamarád a podpíral mého bráchu. Vtrhl do bytu a položil ho na gauč. Začal mu dělat první pomoc. Té noci se můj bratr předávkoval. Jeho přátelé říkal, že to do něj nacpal Dominik a není tak těžké tomu věřit.

A konečně mám šanci se po sedmy letech pomstít. Nechci ho zabít. Nejsem vrah. Ale chci, aby věděl, že jsem si procházela celých sedm let.
//
,,Promiňte, prosím pomozte mi! Moje kámoška, ​​někdo jí tam přepadl!" říkám Dominikovi, který zrovna vyšel z Caffetterie.

,,Kde?" zeptal se mě a já ukážu na uličku, kde čeká Lucka. Ne, nikdo jí nepřepadl, ale malá lež neuškodí. Hned se tam rozběhne a já běžím za ním. Vstoupíme do temných uliček a Dominik si klekne k Lucce, která je "v bezvědomí". Já vezmu baseballovou pálku a přetáhnu Dominika po hlavě, která ho logicky omráčí.

,,Dobrý." řeknu potichu a Lucka se zvedne ze země.

,.Támhle máme náš odvoz." řeknu a poukážu na černou škodovku, ze které vyleze Lukáš a.k.a Lvkas Dope.

,,Ahoj." řeknu a obejmu ho. Pozdrav mi oplatí, následně dáme  Dominika do auta a vyjedeme k naší "základně".
//
,,Ou.." vyjde ze mě, když projíždím Dominikův  telefon. Přišla mu zpráva od Jakuba.

,,Co je?" zeptá se Lucka a Lukáš zpozorní.

,,Píše mu Jakub, že už má být nějakou dobu ve studiu." řeknu a podám Lucce telefon.

,,Teď bude na dobu neurčitou u rodičů." řekne Lucka a podá mi nazpátek telefon. Tomu se jen zasměju. Po nějaké době uslyšíme řev ze sklepa.

,,Mám pocit, že se už probudil." řekne Lucka. Tak wow. Nene, ty jsi tak chytrá.

,,Jo, probudil." odpovím a očekáváme se dál ignorovat řev.

,,Mám toho dost." řekne Lukáš a zvedne se ze židle.

,,Nechceš raději držet hubu?!" slyším Lukášův křik, když jsem na schodech. Když tam s Luckou dojdeme, vidíme dost zmatenýho Dominika jak čumí na Lukáše.

,,Lukáši, o co tady jde?" zeptá se dost vystrašeně Dominik. Bože, nějak zvědavej.

,,To ti řekneme potom, ale teď laskavě drž hubu! Na něčem ještě pracujeme!" řekne nasraně Lukáš a jde naším směrem. S Luckou se rozejdeme nahoru po schodech. Objevíme se opět u jídelního stolu. Sedneme si ke stolu , kde jsme každej ve svých myšlenkách.
//
,,Vysvětlíte mi co se tu kurva děje?!" říká Nik, když ho Lucka nechává se posadit na židli. Měli by jsme mu vysvětlit.

,,Ale no tak. Ty jsi nepamatuješ co se stalo před sedmy lety?" zeptám se ho.

,,Co se stalo?" zeptá se s nechápavým výrazem. Buď hraje blbýho, nebo byl tak sjetej, že si to nepamatuje.

„Pamatuješ si jméno Radek Černý?" zeptám se ho na jméno svého bratra. Jeho pohled se změní nechápavého na lítostný a smutný.

,,Samozřejmě." řekne tiše.

,,Tak to byl kluk, kterého si zabil. Ti jen tak připomínám jakože. Tak měl sestru, která ho potřebovala. Měl sestru, který na něm záleželo. Jen tak pro informaci ta sestra jsem já." řeknu a bouchnu rukou do stolu.

,,Já jsem ho nezabil!" obhajuje sám sebe Dominik.

,,Ne. Nacpal si mu ty ,ty prášky. Kdybys ho alespoň donesl domů, ale podle mojich informací sis z toho dělal prdel.  Dominiku byl to můj bratr. Potřebovala jsem ho ale TY jsi mi ho předávkoval." řeknu a dám mu velkou narážku na slovo ,,ty". Bolí mě to doteď. Když si vzpomenu jak jeho bezvládné tělo leželo na gauči tak se mi chce brečet.

Na to co řeknu mi Dominik nic neřekne a mlčí. Všichni tam mlčí. Zajímalo by mě, co si myslí. Jestli si to bere za vinu? Nebo je mu to u prdele?

,,Tak a teď k tomu proč jsme tě unesli. Chci, aby si věděl jak si mě těch sedm let nechal trpět. Nemám v plánu tě zabít, i když by sis to zasloužil..." řeknu poslední větu spíš pro sebe. On, ale stále mlčí.

,,Tak něco řekni, kurva." řeknu už s naštvaností v hlase. Na tohle trochu cukne.

,,Nevyjde vám to, Jakub mě stejně najde."odporuje nám a já se podívám na Lucku.

,,To asi těžko. A když jo, tak se postaráme i o ostatní." řekne mu Lucka.

,,Zatím se chovej jako doma." řeknu a provokatérsky se na něj usměju.