Part 1

51 1 0
                                    

Mráz jsem cítila v morku svých kostí a navíc začalo sněžit. Vločky zachycujíc se o mé zmrzlé vlasy.. Šero z lamp, které nedoléhaly k místu kde jsem byla schoulená v klubku.

Hej! uslyšela jsem něčí hlas. Hlavu jsem se snažila ještě víc narvat ke kolenům, a v mysli jsem na sebe řvala ať se uklidním, že nemluví na mě, ovšem tak jako vždycky jsem se mýlila. Hej ty! muž zvýšil hlas a dotkl se mého ramena. Co tu děláš? Hlavu jsem pootočila směrem, odkuď se hlas lynul. Nezmohla jsem se ani na slovo, proto on pokračoval. Určitějsi promrzlá na kost, řekl s prapodivným úsměvem, který jsem nemohla zařadit k přívětivým, nebo děsivým. Zvedla jsem hlavu a poprvé se zadívala do jeho pomněnkových modrých očí. Natáhl ke mě ruku. Věděla jsem, že věřit mu je riskantní, ale konec konců Harry to není a doufám, že s ním nemá nic společného, že je to konečně někdo kdo mi pomůže, alspoň s tim mím prádným žaludkem, nejedla jsem 3 dny. Jeho ruka vystřelila směrem ke mě. Netušila jsem komu můžu věřit a po pravdě opravdu jsem se nad tím snažila přemýšlet, než mě on přerušil.Notak.. Alspoň ti dám něco k jídlu.. Přesvědčil mě, opravdu jsem měla hlad a proto jsem se za jeho pomoci zvedla a potom ihned svou ruku stáhla zpět k mému promrzlému tělu.Pojď za mnou, řekl směrem ke mě a rozešel se.Za pár minut jsme se dostali na osamělé parkoviště. Měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi, měla jsem strach. Připravovala jsem se na nejhorší, měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi.. Otevřel dveře a nabídl mi místo. Obešel auto a za několik sekund jsme startovali. Jela jsem někam do neznáma. Nějak jsem si neuvědomovala jak dlouho jedeme ale když jsme zastavili a vystoupili z auta ocitla jsem se v tmavé ulici. Kolem dokola se nenacházelo ani živáčka, nedaleko jsem spozorovala parčík, jinak jsem si všimla jen stromků a opuštěných parcel. Nacházíme se v poměrně klidné a ODLEHLÉ části New Yorku., dodal když si všiml jak okolí neustále pozoruji. Všimla jsem si že na to slovo Odlehlé si dal větší důraz ale věřila jsem, že to nic neznamená. Po několika minutách jsme se dostali k nějakému opuštěnému skladu. Ten jsme prošli a pak jsem si všimla opuštěného domku, na konci ulice. 

Pohled Louise:

Předal jsem Harrymu další dívku, dívku , kterou si vychová a snad i dobře prodá. Ano , tato práce nebyla nejlepší a to zmnoha důvodu,. Jedním z nich byl důvod celkem důležitý. Byla nelegální. Ale po životě, který jsem si prožil ze svými rodiči jsem na nic jiného kývnout nemohl. Odebíral jsem se ke svému autu, popravdě už jsem se těšil až se dostanů domů a odpočnu si. Ta Ingrit mi dala zabrat. Najednou jsem uslyšel něčí tlumený křik. Rychlou chůzí jsem se dostal za příčinou toho šramotu. Byla to dívka. Moc hezká dívka, rovné dlouhé vlasy a na první pohled jsem viděl, že jí je zima. Hej okřikl jsem jí. Pokouď jsem si však myslel, že by se ozvala na zpět , tak jsem se mýlil. Měl jsem pocit, že se snažila na sebe neupozorňovat, proto jsem jí oslovil znovu Hej ty! A na důraz tohoto oslovení jsem se dotkl jejího ramene. Cítil jsem jak v ní několikrát cuklo. Co to má být? Pomyslel jsem si. Co tu děláš? Snažil jsem se z ní něco dostat, to jsem se ovšem pletl, určitě jsi promrzlá na kost.,, Pak se ale otočila a já uviděl její oči, ty ukázkové nugátovo.hnědé oči. Ona, ale jako by to ignorovala.  Notak, alspoň ti jdám něco k jídlu. Natáhl jsem k ní ruku. Po chvíli vložila svou dlaň do té své. Opravdu byla promrzlá. Vzal jsem jí ke svému Jeepu a odvezl jí k sobě domů. Celou cestu bylo v autě mě dost nepříjemné ticho. Nejsem klidný element, to o mě vědí všichni moji přátelé. Bylo to divné. Snažil jsem se přemýšlet. Harry říkal, že mu nějaká děvka utekla. Najednou mě to ale napadlo. Ne, to je blbost. Řekl jsem si. Co by tady dělala, tak blízko Jeho domu. Byla by to sebevražda dostat se Harrymu pod ruce. Není rád, když jeho děvky neposlouchaj. Nechal jsem přemýšlení, přemýšlením a dojel jsem před barák. Zaparkoval jsem a vystoupil. Oběhl jsem auto a otevřel jí dveře a vydal jsem se k domu. Celou dobu byla ticho, jako by jí nezajímalo. Otevřel jsem dveře a vpustil jí do domu. Pak jsem se na ní otočil. Možná by jsi měla nejprve použít sprchu, smrdíš, vypadlo ze mě. Nejraději bych si za to nafackoval, ale opravdu nevoněla nějak pěkně. Udělám mezitím něco k jídlu, pohlédl jsem na ní, jenže ona stála pořád přede mnou a pozorovala svoje ponožky Musíš jít do patra a nahoře vlevo, řekl jsem už trochu rozladěně Popravdě už mě trochu štvalo to jak pořád mlčí. Dal jsem se do kuchtění, špagety.. Zazvonil mi telefon. Halo?! Přijal jsem hovor aale to už na mě Hazza začal řvát. Já tu děvku zkurvenou asi zabiju, cos mi to přivedl za matroš?! S tím se nedá vůbec pracovat. Promiň, to si nevybereš, přerušil jsem ho se smíchem. Haha Louisi, kdybych tu měl tak Hope. Ta by mě dovedla uklidnit. Vypadlo z něj. Opět jsem měl takovej divnej pocit. Najednou mě něco napadlo. Prověřím si ji.

Pohled Hope:

Poslal mě se umýt.. Cítila jsem se hloupě, ale vážně.. Řekl mi, že prej smrdim, jsem si vědoma toho, že asi moc dobře nevoním, když už jsem se několik týdnů nemyla, ale zase bych chtěla vidět, jeho prožít alspoň týden v mé kůži.. Koupelnu jsem našla v celku v klidu. Byla velká a prostorná vyladěná do naturálních barev, především bílá. Vysvlékla jsem se a v rychlostí blesku jsem se přemýstila do sprchového koutu. Pusitla na sebe horkou vodu a užívala si ten krásný pocit. Najednou se s velikým rachotem rozrazili dveře. Vylekala jsem se.. Okamžitě jsem se natáhla pro ručník přehozený, přes stěnu sprchového koutu. I přes neustále tekoucí vodu jsem si ručník přirazila k mému tělu..

Nazdar Hope.. Cekl mězi zuby muž.

1) Omlouvám se za chyby:) Xx

2) Sorry, Sorry zatím to moc o ničem není, ale doufám, že se to spraví, přeci jen je to můj první příběh :D O.o

Nemůžu .. (1D)Kde žijí příběhy. Začni objevovat