Hunger Games- Kill or Die (POZASTAVENO)

*3

,,Victorie!Je čas vstávat!''klepe na dveře Tanya a vchází dovnitř a polekaně vyjekne ,,ó můj bože co jste to tu dělali?'' zčervená a znejistí. Já se ospale vymotávám z přikrývek.

,,Tanyo jen jsme usli přísahám.Nic spolu nemáme.''ujistím jí a ona se viditelně uvolní.

,,Každopádně by jste si před dalším výcvikem měli zajít na snídani.Williame měl by jsi se vrátit do své ložnice.''usměje se a bez dalšího slova odejede.Will se otočí na druhý bok a zase spokojeně usne.Povzdychnu si a jdu do koupelny.Jako obvykle si dám dlouhou a teplou sprchu,která mi trochu prokrví svaly před tréninkem a jen v ručníku jdu do šatny.Otevřu dveře a vyjeknu.V mé posteli stále leží Will a hluboce oddychuje.

,,Williame!Vstávej''vykřiknu a on se s leknutím posadí.

,,Co-jé Vic,jdeš se přidat?'' poklepe na místo vedle sebe.Obrátím oči v sloup a jdu do svého šatníku.Tam se obléknu do stejného ale čistého oblečení určené na výcvik a sčešu si vlasy do francouzkého copu.Když jsem spokojená tak vycházím a zjišťuji že Will už v mém pokoji není.Jdu na snídani.U stolu už sedí náš trenér a Tanya.Posadím se k nim a začnu si nakládat snídani.Tanya diskutuje s Darrenem o letošním složení splátců,nechci se jim do toho míchat a tak raději mlčím.Po chvilce se připojuje Will,už taky oblečen a zapojuje se do jejich hovoru.Těsně před desátou sjíždíme výtahem do výcvikové místnosti.Vše probíhá podobně jako včera až na to, že nás dřív pustí mezi stanoviště.S Willem se rozcházíme a já se vydávám ke  stanovišti s přímím bojem.Jelikož je zakázáno trénovat boj s ostatními splátci,trénujeme ho s instruktory.Muž s atletickou postavou a prošedivělými vlasy se mi představil jako Peter a zavedl mě na žíněnku.Nejdřív  mu předvedu co všechno umím a on mě pozoruje.Na to,že jsem menší postavy dokážu nakopat pěkně tvrdě.Další půlhodinu mi ukazuje nové techniky.Když usoudím, že to stačí,přesouvám se ke svému oblíbenému stanovišti s terči a figurínami.Beru do ruky svoje oblíbené vrhací nože a jdu k figurínám.Postavím se naproti jedné devět metrů daleko a hodím.V okamžiku se nůž zabodává figuríně v místě kde je lidské srdce.Za mnou se ozve tichý potlesk.Prudce se otočím a tam stojí Luke.

,,Máš talent''směje se ,,nauč mě to''zašklebím se.

,,Nebudu učit své protivníky.''zasměji se tentokrát já a on s křivým úšklebkem přistoupí blíž až je jen necelých dvacet centimetrů u mě.

,,Možná bych taky měl něco co tě naučit.''jeho přítomnost mě trochu znervóznila.Pokusila jsem se ze sebe ten pocit setřást.Aniž by ze mě jeho zelené oči spustily pohled,natáhl se rukou po jednom ze stojanů na kterém byly oštěpy.Jeden si vzal a bez podívání ho hodil po figuríně.Vymaním se jeho provokativního pohledu a ohlédnu se.Oštěp je zabodnutý přesně ve středu hrudi figuríny.

,,Tak co na to říkáš?''zeptá se.Otočím se zpět na něj a přikývnu.

,,Myslím, že se dohodneme.''Luke se vítězně zašklebí a jde si pro nože.Já jen protočím oči a čekám až se vrátí.Prozatím pozoruji ostatní splátce a přemýšlím nad tím jak asi dlouho vydrží.Luke je hned zpátky a já ho až do přestávky na oběd učím jakou použít sílu na hod.Po obědě,kde opět s Willem sedíme s profesionály a bavíme se,si to s Lukem vyměníme a on učí mě.S oštěpy jsem to nikdy moc nezkoušela takže jsem docela začátečník.

,,Ne děláš to špatně musíš ho chytit takhle''upravuje mi prsty obemknuté okolo oštěpu.Pak mi ukáže správný švih.Po několika neúspěšných hodech už mi to docela jde a Luke je pyšný na svůj učitelský výkon.Už nám nezbývá moc času na to vyzkoušet další stanoviště a tak si sedáme na žíněnku.Opřu se zády o stěnu.