„Hele, udělal bych to asi takhle" začal Richard a celkem mě udivilo, že z jeho pusy vyšlo něco jiného, než další rýpnutí. „Jonny zanechá všechnu tuhle formalitu a já a Isaac ti to tady vysvětlíme." Pokračoval a já bedlivě poslouchala. „ Chceme aby si pro nás začala pracovat. Si měnič, což je pro nás plus a navíc ještě Ptačulinka, která se nám na sledování hodí úplně nejvíce." Rozhodil rukama, jako by, to co řekl, bylo snad jasné každému už od úplného začátku.
„ Ty budeš pro nás pracovat a my ti poskytneme ochranu, jídlo, teplo..." shrnul Isaac a začal vyjmenovávat, co vše mi na oplátku poskytnou.
„ Jediné co potřebujeme teď je tvůj souhlas a podpis" řekl Jonny a ukázal na upisní list, ležící na stole. Jeho tmavě modré oči se dívaly přímo do těch mých. Vypadalo to, jako by se z mých šedých, bezbarvých očí, snažil vyčíst něco víc. Něco co se skrývá hluboko ve mně.
„ A co když řeknu, že s nabídkou nesouhlasím" zkusila jsem taktizovat. Jonny se mi ještě více zadíval do očí a vrhal na mě vražedný pohled. Trochu mě to vyděsilo, ale snažila jsem se to nedávat najevo.
Díval se tam na mě asi už půl minuty a já to už nemohla vydržet. Chtěla jsem se zvednout ze židle a prostě se, od nich, a hlavně od něj, dostat co nejdál, v tom my ovšem bylo zabráněno Jonnym, který silně chytl mojí ruku a strhl mě zpátky na židli.
Jeho chování mě mírně zaskočilo. Nahnul se mi přes rameno k uchu.
„ Nemáš na výběr" zavrčel mi do ucha tak potichu, ale zároveň tak klidně a výhružně až jsem s sebou trhla. Jonny se jen pousmál a nepatrně svoje rty otřel o moje ucho. Naběhla mi husina.
Vrátil se do své původní polohy a podíval se na ty dva.
Jakmile se Jonnyho pohled střetnul s Isaacovým, vzduchem proletěla nejistota a zlost. Bez jediného slova Richard přisunul list s smlouvou více ke mně, a do ruky mi vrazil pero.
Na sucho jsem polkla a z donucení jsem smlouvu podepsala.
„ Nádhera" zajásal Richard, jakmile jsem dokončila poslední písmeno mého jména a tím se tak i upsala těmhle těm třem ďáblům.
Jonny na něj hodil jen varovný pohled, který jasně naznačoval, ať tady okamžitě přestane řvát a uklidní se. Richard ho poslechl a sklapl.
Pak nastalo nepříjemné, hrobové ticho, které narušovaly jenom hlasité tahy Isaacovi tužky a později i odcházející Jonny. Teď jsem v místnosti zůstala jenom já, kreslící Isaac a Richard.
ČTEŠ
MĚNIČI - ti jiní
ФэнтезиMěniči, Nepřirození, Zrůdy... Takto nás označují normální lidé. My, Měniči, jsme tvrdě vyhlazováni, zabíjeni, mučeni, už nás je jen malý zlomek. Byly jsme tu, už od počátku věků, ale právě poslední čtyři roky zažíváme nejhorší období. Někdy, jednou...
