Povídky ze školy

8. třída - 1. část

Kouzelná zima

Po celý rok chodím na své oblíbené místo, kde se dokážu odreagovat od neustálého městského ruchu.

Minulý rok jsem tam v zimě spatřil něco velmi kouzelného. Jak vločky jemně létely a dopadaly až k zemi, tak to vypadalo, jako by lehce tančily po obloze a dopadaly s lehkostí k zemi, aby přikryly krajinu se záměrem vytvořit něco podobné peřině a tráva spolu s květinami mohli odpočívat od neustálého zkrášlování této krajiny.

Smrky zachumlané do té bílé peřiny s rampouchy na větvích, vypadali jako vánoční stromečky s přírodními ozdobami.

Namrzlý třpytivý sníh pokrýval celou tu nádhernou louku a vypadal jak tisíce malých křišťálů, které tam byly jen pro potěšení lidského oka.

Pak jsem ale zahlédl strom, který jako jediný ještě usilovně držel loňské suché listy a vypadal velmi unaveně. Šel jsem k němu a pomohl mu od únavného listudržení. Když ho pak začaly zapadávat bílé závěje, všiml jsem si, že zima kouzlí na stromech divy. Ostatní stromy již byly zapadlé a kmeny se přizdobyly drobnými vločkami.

Je to nádherné místo, které zůstane mým útočištěm.

Vsuvka autora: Vůbec si nepamatuju jaké bylo zadání, ale v mém slohovém sešitě jsem našel tuto perličku.  Jde vidět, že se jedná o povídku osmáka, ale když jsem si ji přečetl, pousmál jsem se nad tím, že má láska k popisování okolí v mých dílech vznikla už tak brzo. Doufám, že se alespoň pousmějete nad tímto roztomilým pokusem mého minulého já. :D