Láska nebo nenávist?

Nemohl jsem spát

M:A kde je vlastně David spí?
N:Ne,zavřel se do tátovy pracovny
M:Aha,jsem mu chtěla přinést taky snídani,ale asi chce být spíš sám
N:Ne,Mery běž za ním bude mít radost
M:Myslíš?
N:Jo
M:Tak dobře
Mery vyšla po schodech nahoru a zaklepala na dveře od pracovny.
M:Daví,to jsem já Mery,můžu jít dál?
D:Jo,pojď
Mery vešla dovnitř.David se na ni ani nepodíval,seděl k ní otočený zády na židli a koukal se z okna.
Mery položila na stůl snídani a šla k němu.Pohladila ho po rameni.
M:Asi chceš být sám že?
D:Ne..to je dobrý,jsem rád že jsi přišla
M:Přinesla jsem ti snídani
D:Nechci,nemám hlad
M:Tohle přesně mi řekla Niky taky
D:Mluvila jsi s ní?
M:Jo
D:A jak je na tom?
M:Sedí v obýváku a prohlíží si alba,kde jste všichni 4 spolu
D:Hodně ji to sebralo,nevím jestli to zvládne
M:Já vím,že teď to hodně bolí,ale časem se to zlepší,jasně už to nikdy nebude jako dřív,ale časem to přebolí.
D:Snad jo,ale pořád tomu nemůžu uvěřit
M:Mně,když umřel táta,taky jsem tomu nemohla uvěřit
D:Tobě umřel táta?
M:Jo,když jsem byla malá,bylo mi asi pět
D:Aha,to jsem nevěděl promiň
M:Ani jsi to vědět nemohl
David natáhl k Mery ruce a posadil si ji na klín.
D:Myslel jsem na mámu s tátou celou noc,nemohl jsem spát, a tak jsem si šel sednout sem do tátovy pracovny a teď tady vzpomínám na to,jak jsme s tátou dělali různý blbosti,když jsem byl malej,jak jsme vždycky celá rodina jezdili na dovolený a tak různě a teď jsou oba pryč a já jsem tu zůstal a je na mně,abych se o tu moji mladší ségru postaral.