Už budeme jenom spolu

201 9 6
                                    

Přesuneme se o týden dopředu.
Davida dneska budí z umělého spánku.
Mery ráno jela za ním,protože chce být u toho až Davida vzbudí.
Seděla u něho a držela ho za ruku.
Dok:Tak za chvíli by měl začít reagovat
Mery kývla a stiskla Davidovi ruku.
David po chvíli pomalu otevřel oči a rozhlížel se kde je.
Mery se začaly lesknout oči a pohladila ho po tváři.
M:Daví
D:M..Mery
Řekl potichu a snažil se usmát.
D:C..co se stalo?
Dok:Měl jste nehodu na snowboardu,pamatujete si to?
D:Jo,něco si vybavuji
Dok:Nechám vás teď osamotě,určitě si chcete něco říct,ale jen na chvíli David musí odpočívat
M:Jo,děkuji
Dary zůstali sami a usmáli se na sebe.
David pohladil Mery po tváři a utřel jí slzy.
D:Nebreč lásko,budu zase v pořádku
M:Já vím,Daví co mi to děláš?Víš jak jsem se o tebe bála
D:Promiň,jsem debil neměl jsem tam jezdit.Akorát ti přidělávám starosti a děsím tě a teď by si měla být v klidu
M:Jenže to nejde,když mi děláš tohle
D:Promiň, ale nenechal bych tě tady zvlášť teď,když se nám mají za chvíli narodit mimísové
Mery se usmála.
D:Neboj chvíli si tu poležím a pak už budeme jenom spolu
Mery znovu začaly téct slzy,ale tentokrát štěstím.
D:A už nebreč jo?
M:Mně se jenom ulevilo,že tě můžu zase slyšet a mluvit s tebou
David se usmál.
D:Co ty naše zlatíčka?Nezlobí tě moc?
M:No občas pořádně kopou,ale jinak se to dá
D:Už chci být zase s tebou a ne ležet tady
M:Daví to vydržíš,taky mi chybíš,ale slibuji ti,že sem za tebou budu chodit každý den
D:To už si sem chodila, i když jsem byl v umělým spánku ne?
M:Jak to víš?
D:Tak znám tě a děkuji ti

Láska nebo nenávist?Kde žijí příběhy. Začni objevovat