STARBOY [J.B.]

1.Chapter

Ahoj všem! Chci říct, že jsem nesmírně ráda za vás všechny, co jste se mnou i přes veškerou mojí neaktivitu a to moje psaní, nepsaní vydrželi. United.. Zůstalo prozatím nedopsané, jelikož ohledně něj jsem bohužel ztratila inspiraci a hlavně si teda poměrně zásadně překopala v průběhu psaní tu původní myšlenku, se kterou jsem do něj šla. Někdy ho třeba dokončím, kdo ví. Ale teď se chci věnovat tomuhle story. Bude to romanťárna i sranda(doufám) a ten kdo je úchyl na horoskopy jako já, bude mít radost, protože haló, já to jedu už pár let a v tomhle příběhu se to stopro odrazí :D Jdeme na to:*

Love, Carღ

Madeleine Flemming

Říkejte mi Maddie, tím bych začala. Jinak už pár měsíců je mi 18 a troufnu si říct, že jsem dospělá inteligentní mladá žena se smyslem pro humor a příšerným vkusem na chlapy. Také jsem narozená ve znamení raka a když už jsme u toho, tak horoskopama žiju a prví co zjišťuju u kluka je, co je za znamení. Ve většině případů jsem tak dobrá, že na to přijdu hned při prvním dojmu sama, když ne, pořád je tu Facebook Investigation aneb stalking before talking. Všechny to známe.

Takže jo, od jistý doby, si vybírám kluky podle toho, kdy se narodili. Já vím, není to fér. Ale tak co už. Nicméně, hned vám řeknu proč. Když mi bylo 16, tak jsem chvíli randila s jedním klukem, říkejme mu OMYL, a byl to blíženec. To mluví za vše. Každopádně, byl o pět let starší, vypadal jako bůh, akorát to IQ neměl zrovna 150. Takže občas při našem společně tráveném čase jsem si říkala „Proboha líbej mě, ale nemluv".

Nejhorší na tom bylo, že se ke mně zachoval jako ke kusu hadru, protože jediné, o co mu šlo byl sex, na ten díky bohu, nikdy nedošlo, tudíž mě odkopnul. Jo, přesně tak, mě. A tak nějak se mi o tom i zapomněl zmínit. Pro upřesnění, chodila jsem s ním o dva týdne déle, než on se mnou. Takže já a moje uražený ego jsme se dohodli, že s blížencema jsme skončili. Od té doby jediný blíženec, kterého bezmezně milujeme, je naše drahá máti, a tak to i zůstane.

Ještě bych chtěla zmínit, že jsem v maturitním ročníku, je konec listopadu a už teď toho mám nad hlavu. Ale to se všechno zvládne.

O víkendech si chodím přivydělávat do jedné restaurace u nás ve městě, abych si mohla nakoupit hromadu bot, které se mi už teď nevejdou do botníku. Klasická ženská.

A právě teď, vzhledem k tomu, že je pátek večer, v práci jsem.

Dnes tu má pár lidí z městské rady večírek, takže domů půjdeme nejspíš až nad ránem. Je to tvrdá práce, dělat v gastronomii. Kdo nezažil, nepochopí. Alespoň tu mám super kolegyně, to je velké významné plus.

Bylo krátce po půlnoci, když jsem koutkem oka zahlédla dva mladé kluky, kteří právě vcházeli. Mohlo jim být kolem 21ti. Každopádně, z toho jednoho jsem si okamžitě sedla na zadek, protože byl přesně můj typ. Tmavé vlasy, po stranách hlavy krátké, uprostřed o něco delší.. všichni víme, hnědé oči, bože a ty rty. Jeho tvář byla přímo andělská, měl perfektní rysy. Také na jeho těle bylo zjevné, že občas navštíví posilovnu, ne nijak moc, tak akorát. A taky byl hezky oblečený, až na ty boty, ty mi nějak nesedly.

Ten druhý můj typ nebyl, takže veškerou moji pozornost měl tady pan Charming. A už jsem přemýšlela, co asi bude za znamení. Pak mi došlo, že vlastně tenhle kluk už tu jednou byl, asi tak půl roku zpátky. A už ten den se mi teda taky ukrutně líbil. Dokonce mi tenkrát poslal žádost o přátelství na fb, kterou jsem samozřejmě odbouchla a tajně doufala, že mi napíše. Nicolas Black. Jenomže, to se nestalo, ale pointa je ta, že se můžu podívat, kdy má narozeniny.