Z malého střešního pokoje,se rozeznělo hlasité : crrrrr!
Ano , byl to můj budík...
Jentak ledabyle jsem svilhl po něm rukou a kouknul se ,byl nařízený jako každý všední den na 5:38 .
Ptáte se proč na 5:38 ?
No než vztahu z mojí postele trvá to 5 minut a pak 1 až 2 trvá než se obléknu abych mohl zajít do kuchynĕ za mou tetičkou Tess, jsem sní už od mých 5 let.O mých rodičích toho moc nevím umřeli...když se chci zeptat Tess tak mi vždy odpoví že nikdo tu nebude na vždy ani ty ani ja ani oni.
Ale v tu chvíli jsem už běžel po schodech do kuchyně.Odkud se linula vůně Tessin lívanců a malinového čaje. Tetička Tess byla jako každá druhá tetetička měla dlouhé tmavé vlasy kroutící se jí až na konci pasu nosila je v culíku, hnědé oči a usmĕvavé tváře."Maxi... Honem poď snídat ! " :volala Tess když jsem byl na posledním schodu. A šlàpl si na tkaničku u svých tenisek.
A spadl jsem přímo na kabáty na věšáku . "Ano tetičko !" : výkřikl jsem a začal narychlo srovnávat kabáty zpĕt. Jen mě bolela lopatka měl jsem na ní už od narození jizvu a je na tak hrozným místě že si ji ani nemůžu poškràbat !
Když jsem dojídal snídani tak jsem se koukl na hodiny v kuchyni bylo za 5 minut 6 !
"Tess už musim běžet Líza bude na mě čekat ":řekl jsem a docpal si pusu posledním lívancem.Tess byla už u šicího stroje zašivala a zpravovala kalhoty celemu městu ale hlavně teda dřevorubcům . Bydlely jsme takovém malém městĕ na kraji oboroveského lesa vedla k nám jen jedna silnice a u nás taky končila.Nejbližší město od nás bylo 78 km nebo přes les ale tam se musí jen pěšky a jsou tam jen menší osady a to je tak 380 km na konec lesa a to počítám tu nejkradčí cestu
Tess mi jen přikývla zabraná do své práce.ja si oblékl svůj kabát a zavřel dveře a vyrazil za Lizou.
ČTEŠ
Slzy pro ní
WerewolfAhoj já jsem Max už od mala vyrůstám u tetičky Tess.Jsem obyčejný , neobyčejný kluk z malého města.A prožívám věci že kterých vás možná bude mrazit v zádech , jsem až po uši zamilovaný do nové holky ve městě, mám nejlepší kamarádku Lizu je jako moje...
