Minutové horory

Jazykový sběratel

Autor: PunchMeat

O tomhle mi vyprávěl můj strýček.

Říkal, že je to příšera. Že vypadá trochu jako chobotnice, jen je tenký jako papír a průhledný, takže je vidět jen když byl proti sluníčku.

Téměř celou dobu to šplhá po stěnách a leze po podlaze, natahuje se svými sty rukama. Ale někdy, jestli tě podezřívá, se odlepí od zdi a připlácne se na tvou botu, takže s tebou může úplně vždycky. Když jsi v kostele. U doktora. Ve škole.

Nikdy nemůžeš vědět, kdy pozoruje. Nikdy nevíš, kdy poslouchá. A jakmile tě přistihne, jak někomu sděluješ cizí tajemství, zaútočí.

Shluk tukou se pohybuje jako blesk. Některé vystřelí a povalí tě. Některé ti do široka otevřou pusu. Pak se objeví dvě ostré čepele a ŠMIK! ŠMIK!

"Takže jestli naše malé tajemství někomu řekneš, tak si Jazykový sběratel najde," vždycky říkal. "vystřihne ti jazyk v mžiku oka."

Vždycky mi tenhle příběh vyprávěl, když mě navštívil u mě v pokoji, když byli rodiče pryč.

A taky mu to dlouho procházelo.

Ale když si pro něj sběratel konečně přišel, nebylo to jako v jeho příběhu. Místo toho použil tupý nůž a dal si pořádně záležet.