2. Spojeni Srdci

355 18 1
                                    

Ahoj,ahoj ^.^ tady je druhá kapitola snad se bude líbit a je nutné dodat že tu báseň nebo teda citát jsem vymýšlel sám ^.^ ENJOY!

Když jsme se vraceli k němu domů pomalým a loudavým krokem na návštěvu,zapnul mp3 přehrávač,každý měl jedno sluchátko,kráčeli jsme spolu po boku,ruku v ruce,jako manželé.Poslouchali písničky,já si tak lehce a potichoučku pobrukoval.On vedl náš krok,když ale začla hrát jedna písnička …Oba jsme se na sebe otočili,usmáli se.On mě chytl za boky a přitlačil si mě k sobě ,trošku to zabolelo,z pusy se mi vydralo tiché vydechnutí.Usmál se na mě,když se mi koukal na rty.Dělal jsem jako nic,ikdyž jsem přesně věděl,co chce udělat.Postavil jsem se na špičky,obejmul ho kolem krku a lehce políbil.Usmál se a políbil mě na tvář,trošku jsem zrudl a vyplázl jazyk.Vydechl jsem,on mě chytl za ruku,a pohladil po tváři,v tom mp3 vypla a on ji schoval.“Miláčku?“…tiše jsme zašeptal…“pamatuješ si co jsem ti před dvěma roky dával za citát?“.Znovu mě pohladil po tváři,a upravil mi vlasy,samozřejmě lehce se ušklíbl „Side by side“..“or miles apart“…přestal abych to dokončil. „We are lovers“…..na poslední větu se přidal ke mně „connected by the heart“((kdo neumí anglicky tak překladač)) .Ty si ji pamatuješ! Vyjekl jsem jako nadšené dítě,on se jen lehce usmál a políbil mě,lehce jako padající pírko.Zavřel jsem oči a nežně ho pohladil po krku,začal mě líbat,s čímž jsem nepočítal.Přidal jsem se k jeho vášnivým polibkům,tváře mi hořeli studem,avšak mě to moc nerozhodilo,vím že za to nemůžu a jemu se to líbí.Byl jsem trochu mimo,svými polibky mě okouzlil,až se mi málem zamotala hlava,bylo to jako na dětském kolotoči,když jsem byl malý,bylo to kouzelné jako louka plná motýlů.Toho však on využil a vzal moji ruku a dal si ji do kalhot.Vůbec jsem to necítil,asi mě vážně tolik okouzlil,když jsme přestali s polibky,podívali jsme se na sebe blíž a přitiskly jsme k sobě čela.Slunce zářilo a třpytilo poslední paprsky,nám do tváří.Třpytilo se blankytně jako moře,zářilo jako reflektory oslepujících světel.Pak až jsem si uvědomil kde mám svoji ruku,vypískl jsem a rychle ji vytáhl,zrudl jsem. „Děláš si srandu!!“….“ty perverzáku,já to veděl že něco takovýho uděláš!“..On se jen tupě usmál,jak ho znám a nasadil ten svůj pohled s přivřenýma očima,jako že mu to je jedno a že se nic nestalo! Ale ono se něco stalo!!..Uklidnil jsem se a nervozně polkl.On mě chytl za ruku a hrdě vedl náš krok domů.Když jsme došli k němu bylo to…wow.Jeho máma mě uvítala jako vlastní a táta nebyl doma.Myslel jsem že se chvílemi ztratím,bylo to jako palác.

Když jsme konečně došli k němu do pokoje posadil mě na postel a řekl..“tak jak se ti líbí“?.trošku mimo jsem odpoveděl “Co?“.On se zase zlomyslně usmál a řekl,“dům ty troubo“ a pohladil mě po zádech. „Upřímě,je to jako palác“, on se jen tak usmál a řekl „to jsem rád“. Prozradil mi co budeme zbytek večera dělat,v tom mi zavolala máma,tak jsem to zvedl „Ahoj mami,co se děje?“…. „Jo jsem u něj“ v tom se trochu přiblbě zasmál, „Jo,dobře,zeptám se,počkej chvíli“..Obrátil jsem se k němu..“Miláčku?...můžu tady zůstat přes noc? Ráno vypadnu,jsou u nás zásahy policie  a máma se o mě bojí,abych nejel moc pozdě“. …Trošku ďábelsky se usmál a řekl „už jsem se bál,že se nezeptáš,máma o tom ví,vlastně…jsem to měl v plánu“.Přidušeně jsem se na něj podíval….“aha….okej“….“začínám se tě bát“. Nadále jsem promluvil s mámou a domluvil jsem se s ní.Položil jsem mobil na stůl,a zrak obrátil k němu,no tak co teď?..On si sedl k počítači a něco naklikal,a posadil si mě na klín,ačkoliv byla vedle další židle. „teď budeme blbnout na webce,aneb lidi nám budou dávat úkoly a mi je budeme plnit na webkameře „…“sranda ne?!“.Trošku jsem znejistěl,ale co se může stát,sedl jsem si vedle něho a začli jsme.Dívali se na nás Fujoshi z celého světa,takže to byl yaoi fan-service zdarma.Úkoly šly hladce od vykousnutí až po kdo ví co. Další úkol byl velice vtipný,zpočíval v tom nakrmit se jogurtem navzájem.Téhle šance jsem využil a řada byla na mě,dát svému milačkovi jogurt,který však nedopadl do jeho pusy ale všude kolem.Podíval se do webkamery a pronesl „tohle je válka!!“ .Vzal jogurt a rozpatlal mi ho všude po obličeji a zase se na mě podíval tím jeho pohledem,a pronesl „hele někdo nám rudne“ a vyplázl jazyk.Vážně jsem zrudl,však nazpátek jsem ho kousl do jazyka,on se na mě podíval jako by mi chtěl říct,co si to dovoluju a olízl mi jogurt z obličeje,v tom jsem vypískl.“Co to děláš!!?“,..on v klidu odpoveděl „to je další úkol,zlato“.Takhle to šlo až do 12 hodin večer,už jsme byly i najezení a připraveni spát.

Pak mě ale přimáčkl ke zdi,já odvrátil pohled na stranu a trošku zrudl.On mi vrazil koleno pod rozkrok,abych se nemohl hýbat a tím si mě úplně „připíchl“ ke zdi.Zvedl mi ruce nad hlavu,podíval se na mě s přivřenýma očima a olízl si rty,zvedl mi bradu a začal mě líbat.Tiše jsem sténal do jeho polibků,jednu ruku mi uvolnil a dal si jí do svých kalhot.Nemohl jsem odporovat vím,že by se mu to nelíbilo,a musím být poslušný,obvzlášt s ním!

Smrt nás nerozdělilaKde žijí příběhy. Začni objevovat