Smrt nás nerozdělila

1. Milostná píseň

Sezanemní s povídkou: Yuki a jeho přítel zažívají vše hezké,až do osudného dne,Yukimu je 17 a jemu je 20 milují se navzájem 4 roky,ale překážka se ocitne v jejich životech,tahle překážka však nezlomí ani jednoho.!VAROVÁNÍ! Povídka nemá šťastného konce.

Procházeli jsme se v malém parku nedaleko jeho domu.Slunce svítilo jako diamantový důl.Bylo odpoledne asi kolem čtvrté hodiny odpolední. Držel mě za ruku s propletenými prsty a vedl náš krok. Vzpřímeně se koukal předsebe. Pokaždé když se na mě podíval se mírně usmál.Já měl z něj motýlky v bříšku,mírně jsem zrudl v obličeji a přitiskl se k němu.Byl to den jako každý jiný….ikdyž,vlastně nebyl.Bylo to naše 4. výročí ,jak každý rok jsem byl velmi nervózní,tvář mi však překrýval úsměv.

Až jsme došli na kouzelnou rozlehlou louku v parku s honosnou fontánou ozdobenou květinami všeho druhu,mě něžně oslovil se sklopenou hlavou,aby mi viděl přímo do očí…“Posaď se miláčku,hned budu zpátky“…trošku stydlivě a nervózně jsem odpověděl…“D..Dobře“…a neprodleně jsem ho uposlechl a posadil se.Když odešel,hleděl jsem kolem sebe.Bylo to jako z pohádky,květiny byly rozsety všude kolem jako perly ranní rosy,stébla trávy tančili ve větru a já si přemítal vzpomínky s ním.Slunce hřálo moji duši a srdce a já se cítil jako v nebi.Za necelých 5 minut byl zpátky,nic si nenesl,jak zvláštní…nebo jsem to neviděl.Když jsem opět cítil jeho přítomnost,jeho dotek,v břichu jsem měl ten zvláštní pocit,moje srdce se rozbušilo hlasitěji,až jsem se bál,že to uslyší.Usmál se na mě a pevně chytl za ruce.Pocítil jsem jeho teplo a zrudl.Pomalu a opatrně mě chytl za ruce,něžně je promnul a poklekl na zem předemnou.Upustil mé ruce a sáhl do kapsy,výtahl růžové saténové pouzdo ve tvaru srdíčka s bílou hedvábnou mašlí.Zvedl hlavu a vztáhl ruce s dárkem ke mě,podíval se mi do očí,klidně a zřetelně pověděl: „Yuki,…lásko,už jsou to čtyři roky,čtyři roky co jsem s tebou,čtyři roky,které jsem přežil jen díky tobě,čtyři roky za které ti nevysloveně děkuji,čtyři roky které ti nemám jak vrátit laskavostí,a právě proto se tě chci zeptat“…oddechl „Vezmeš si mě?“ Při té větě,jsem dostal husí kůži a všechny věci se náhle rozpadly,byl jsem tam jen já..a on.Rozechvěly se mi rty,rozechvěly se mi i oči,slzami radosti.První co mě napadlo bylo,že tohle jsem vůbec nečekal,ale je načase udělat rozhodnutí.Zrudl jsem,hluboce se mu zadíval do očí a pronesl..“Samozřejmě,že ano“..usmál jsem se a on si oddychl,vstal a sklopil hlavu,aby mi viděl do očí.Viděl moji uslzenou tvářičku ,nasadil mi prsten a usmál se.Objal mě svýma velkýma rukama a zašeptal do ouška „Miluju tě,…Yuki“.Zrudl jsem a trošku popotáhl,zklidnil se a líbezně mu složil ruku kolem krku a tiše odvětil „I já tebe“. Usmáli jsme se na sebe,pomalu mě chytl za druhou ruku a propletl prsty s těmi mými.Naše prstýnky se sebe dotýkali,a zapadající slunce odráželo jejich lesk nám do očí.Zvedl mi bradu podíval se mi do očí,chytl mě za bok a přisunul blíž k sobě,a přitiskl své rty na ty mé.

Oba jsme zavřely oči a začli se pomalu a vášnivě líbat,já si stoupl na špičky,aby se nemusel tolik sklánět.Když jsme si přestaly vyměňovat sladké polibky,usmáli jsme se na sebe.Mé tělo se nepřestalo chvět jako osika a mé rty též ne,obličej jsem měl zbarvený do ruda a od očí se mi odrážel lesk slz.Pořád nepouštěl moji  ruku,sedl si na lavičku u fontány a posadil si mě na klín.Zlehka se usmál,až se mi z toho zamotala hlava,pohladil mne po tváři tak jemně až jsem se zachvěl a zrůžověl v obličeji,zároveň s pohlazením mi upravil pramínek vlasů,s kterým si tak rád hrál .Jeho pohled jsem už dlouho znal,vždy když se na mě takhle podíval,přesně jsem veděl co následuje.Vím přesně jak zvrácený je,ale i přesto všechno ho miluji.Chtěl jsem mu povědět něco hezkého,ovšem když jsem se nadechl se záminkou,že svému miláčkovi něco povím,utišil mě ukazováčkem kterým přejel přes mé rty,zrudl jsem ale poslechl jsem ho a moje záminka mu něco povědět mě rychle opustila.Prstem z mých rtů pomalu přejel k mé bradě,zadíval se mi do očí,tím jeho pohled s přivřenýma očima,prohlédl si mě jak se červenám a poněkud šťastně se ušklíbl.Nestydatě a poněkud chladně pronesl “Miluju ten tvůj bezmocný pohled“ .Přiblížil se ke mně,já ho objal kolem krku.

Trošku nezdvořile a drze si ukradl můj polibek,takový bývá vždycky.Potom jsme se začli líbat,zavřeli oči.Mé tělo se chvělo,jako by bylo celé jen z provázků,jeho polibky byly jako nikdy nesplněný sen,sladké jako stékající med.On byl spíše klidný a vyrovnaný,skoro jako by to pro něj nic neznamenalo,rukou jsem sladce a pomalu,skoro až trošku ustrašeně sjel až na jeho krk,parkrát ho na krku pohladil a pak pokračoval svým tempem až k jeho hrudi.Miluju když slyším jeho srdce,jak krásně tluče.On mě k sobě přitiskl až mi z toho málem vyskočilo srdce z těla,abych veděl,že patřím jenom jemu.Když se naše rty rozpojily odhrnul mi kabát a vlasy z krku,přitiskl rty na můj krk,na začátek mě kousl trochu něžně,já vyrovnaně vydechl s trochu rajčatovou barvou ve tváři.Přisál se mi na krk,v ten moment jsem trošku vyjekl ale uklidnil se,nervózně kousl do rtu a zaryl mu nehty do ramen,vím že se mu to tak líbí.Udělal mi cucflek,rudý asi jako kdyby mě týden v kuse bil do toho samého místa,ale co už.Zbytek dne probíhal poněkud zajimavým způsobem,až na ten večer u něj,kde jsem neplánovaně musel přespát.