část 12

583 42 4
                                    

Ještě než začnu tak bych vám chtěla poděkovat za tolik přečtení. I když to je pro někoho málo ale pro člověka jako já je to hodně. Moc vám děkuju ❤💫✨teď si užijte čtení.

Dabi
Shigaraki
Ex

Viděl jsem bílo. Že bych byl už v nebi? I kdybych tu byl tak tu chci být jenom s jedním člověkem kterého miluju. Ale když se pak všechno světlo ztratilo a bylo temno. Tak jsem pak otevřel oči. Nic jsem neviděl. Pak jsem poznal že jsem v nějaké místnosti a jsem přivázaný. Moje oči si pak zvykli na tmu a v rohu místnosti jsem viděl postavu která tam seděla. Nedokázal jsem identifikovat kdo to byl. Ale měl jsem v zato že to Dabi asi není a že to je jeden s těch grázlů. Chtěl jsem se z těch provazů dostat ale nešlo to. Tak jsem to vzdal a čekal co semnou bude.

Otevřel jsem oči a nic jsem neviděl. Jenom tmu a někoho uprostřed na židli. Prosím ať je to moje zlatíčko prosim. Pomyslel jsem si. Postava se pak začala hýbat a něco si mluvit. Vypadalo to že brečí. Co když to byl někdo kdo tu je a Shigarakimu něco udělali a on tu není?! "H-halo?..jsi v pořádku?" Chtel jsem aspoň podle hlasu vědět kdo to je. Měl jsem o Shigarakiho strašný strach. Osoba se snažila něco říct ale moc jsem tomu nerozuměl. "Neboj...nic ti neudělám... všechno bude v pořádku, pokud to nějak půjde pokusím se nás odtud dostat ano? Jen potřebuju aby jste mi odpověděl abych věděl že vám nic není"

Podle hlasu jsem poznal že to je Dabi. Ano brečel jsem byl jsem zoufalý. Hlavně teď když jsem nemohl nic říct! A sám nevím proč. Uklidňoval mě. Zněl ustaraně a vím proč. Chtěl jsem mu něco říct ale za boha jsem nemohl!! A to mě nejvíc sralo! Pak se otevřeli dveře. Byl to on...ten hajz! Viděl jsem jen před sebe jinak všude byla tma. On pak rozsvítil a moje oči se museli spamatovat. Když si zvykli tak jsem viděl domláceného Dabiho. Naše pohledy se střetli.

Když ten bastard otevřel tak osoba na kterou jsem pořád mluvil byl Shiggy. Ani nevíte jak jsem šťastný že ho vidím. "Hej! Ty bastarde! Pokuď se ho dotkneš tak si mrtvej!" "Prosím tě ty? Nech mě se zasmát a jak bys to chtěl udělat? Si přivázaný" začal se smát. Měl jsem sto chutí se jakkoliv oddělat ty pitomý provazy. On pak otočil pohled na něj. Shigi vypadal že moc nevnímal. Bůh ví co mu píchnul protože šlo poznat že nemůže nic říct nebo něco dělat.

Nemohl jsem nic dělat. On si ke mě klekl a vzal mě za bradu dvěma prsty. "Já ti říkal že si tě jednou najdu. Ale nevěděl jsem že si mě vyměnil za takový odpad" "h...hajzle" to je všechno co jsem dokázal říct. Měl jsem pocit jakoby jsem neměl svoji schopnost. Cítil jsem se strašně slabě. Dabi vypadal že ho zachvilku zabije. Jediná věc která mě dokázala uklidnit bylo to že tu byl Dabi.

Takže tady máte další kapitolu těšte se na další UwU
Sayonara příšerky 💜💜💙

Proč?...-ShigaDabi- {Dokončeno}Kde žijí příběhy. Začni objevovat