9.

480 30 14
                                    

(to nahoře je můj a kamarádšin výtvor ☝️☝️☝️☝️ no jo... Jsme pitomci 😂😂😅)

O tomhle se mi zdálo, tak proč to sem nedat?

Otevřu oči. To není nebe? Škoda :( Řekl jsem si pro sebe. Je mi zima. Proč? Jsem nahý a ještě k tomu jsem připoutaný.

Najednou uvidím jak asi Eren vejde do místnosti kde jsem.

,,E-erene?" Řeknu a (asi) Eren dojde ke mě.

,,Ahoj Levi... Tak co? Jsi připraven na pořádnou bolest?" Zeptal se mě a já málem dostal infarkt.
,,Erene... Nedělej nic, čeho bys pak litoval." Řekl jsem mu. Začne se najednou smát, jako psychopat. Erene... To nejsi ty. Vrať se...
,,Ale Levi... Přece se mě nebojíš." Řekne.

Najednou ucítím v zadku strašnou bolest. Křičím, prosím ať toho nechá, slibuji mu vše co bude chtít, brečím, ale nepřestává to do mě cpát.

Není to jeho pohlavňák, je to... NESNESITELNÁ BOLEST!!! Najednou se zase začne smát.
  ,,Levi... Věř že to bude bolet mnohem víc, neboj." Řekl. Počkat! Vždyť to říkal ve spánku na chatě!

  ,,Budeš moje děvka?" Zeptal se mě. Možná, když mu to všechno odkývnu, tak to ze mě vyndá.

  ,,A-ano!!" Zařval jsem.

  ,,Budeš nosit i do školy to co ti řeknu?" Zeptal se mě.

  ,,Ano!!!"

  ,,Budeš dělat to co ti řeknu?" Zeptal se zase v klidu.

  ,,ANO!!!" Vykřikl jsem a konečně to ze mě vyndal.

Strašně mě bolel zadek, ale to jsem nevěděl, že mě ještě ojede...

O dva dny později

Konečně mě ten zadek už nebolí a Eren teda... Můj pán mě odpoutá a konečně půjdu zase učit.

Eren vejde a v ruce má-

Vydírán žákem [✔️]Kde žijí příběhy. Začni objevovat