Similar lives

Kapitola 2.

"O můj bože Wolfhard sedí vedle mě." to je jediné na co vystrašená Millie myslela. "Hej!" řekl Finn.
Finn: "Mluvím na tebe!" zašklebí se a pousměje se Finn.
Millie: "P-promiň ne slyšela jsem tě, co jsi říkal ?" Finn se na Millie křivě podívá.
Finn: "Jestli chceš ty klíče." Usmál se Finn.
Millie: "J-jo ch-chci." Pousměje se Millie, Finn se taky pousměje a chce jí je dát do ruky, když v tom...
Millie: "Co jsi to udělal!?" S vykuleným výrazem na něj mírně zvýšila hlas.
Finn: "viděla jsi ne? Vzal jsem je a zahodil dopředu...tak jsi pro ně jdi ne?" Finn je usmál na jednu stranu a čekal co s evidence dít. 😏 Millie se zvedla a šla jsi pro klíče "Pardon" omluvila se učitelce. Finn jen seděl a koukal jak jsi Millie v klidu šla pro klíče.

O přestávku šla Millie rovnou domů...(protože první školní den tak šli jenom na hodinu do školy).
Finn jsi myslel že půjde ke skříňce ale ona šla rovně, v tom jde za ní Noah.
Noah: "Říkám ti dej jsi na něj pozor! A ty s ním sedíš?!" Mluví na Millie smutně a lituje ji.
Millie: "A co je na něm tak špatného ?" Rozhodí rukama Millie.
Noah: "To že tě budu šikanovat a možná už tě šikanuje!" Vysvětluje Noah, ale marně.
Noah: "Hele támhle je Tereza, nevadí?" Podíval se na Millie smutně.
Millie: "Ne, nevadí..jdi domů dojdu sama." Usměje se Millie a Noah teda odešel.

"Co to?" Millie slyší jak někdo běží, otočí se a v tom narazí do Wolfharda.
Millie: "P-promiň" Podívala se na zem, Finn se zašklebil a Millie se mu podívala do očí.
Finn: "Za co se omlouváš? Že nekoukáš na cestu?" Vysměje se jí do obličeje a odejde, při odchodu do ní strčí.
Millie: "Shhhh" Zamrazilo jí celé tělo, protože ji Finn uhodil do modřiny. Millie s bolavou rukou jde domů, doma nikdo...tak volá Noahovi. Ale on je obsazený.
Millie: "Asi je s Terezou." Millie se rozesmutní a jde ven.

"Nudím se asi půjdu k rybníku." Millie šla k rychlíku už byla trochu tma. "Co to bylo!" hnulo se něco ve křoví a Millie leknula.

Millie se podívá kdo by to mohl být. A v tom se ozve "Zase se potkáváme!" Millie se otočí a vidí tam stát Wolfharda.
Millie: "Ano to bohužel ano." Millie se zamračí a diví se kde má tolik odvahy.

Finn: "Ale no tak neříkej že mě nevidíš ráda." Usmál se Finn a udělal pár kroků k Millie.
Millie: "Ani ne! Budeš mě taky šikanovat jako ostatní!?" Křičela Millie na Finna.
Finn: "Cože? Co jsi to řekla?" Zamračil se a udělal další kroky k Millie, už byly úplně naproti sobě.
Millie: "Slyšela jsem tvoji pověst! Už vím kdo jsi!" Finn se usmál a Millie se zamračila.
Finn: "Už ? Už víš kdo jsem? A předtím jsi ale asi měla jiný názor ne?" Millie nevěděla co říct.
Finn: "Hmm...no tak jinak, já ty...co máme společného?" Millie netušila o čem mluví.
Millie: "Nejspíš nic!" Finn se usmál a věděl co říct.
Finn: "Jo? A co tak třeba? Táta, jakého máš tátu? Víš něco málo jsem o tobě slyšel." Millie bilo srdce jak o život.
Finn: "Vím že tvůj táta je feťák!" Millie měla slzy v očích, nevěděla co vše Finn ví.
Finn: "Ale neboj můj taky, a to je důvod proč ti ubližovat nebudu. Vím jaký to je když přijde nalitej z baru a bije tě a ani nemá důvod." Millie se mu podívá do očí. "Jsou tak krásné a ty lícní kosti, není možný že by mu jeho otec ubližoval." na toto Millie myslela.
Millie: "J-já nevím o čem mluvíš" Millie netuší proč toto řekla ale otočila se a šla pryč. Finn ji chytil za ruku a vytáhnul jí rukáv.
Finn: "Vážně?" Millie se otočí a koukne mu do očí a rozpláče se.
Millie: "Fajn! Máš pravdu." Řekla a oči se jí topili v slzách. Finn ji obejmul a Millie měla ruce podél těla ale po chvilce kdy začala brečet víc tak ho taky obejmula.

Millie: "Wolfharde už musím jít." Millie přestala objímat Finna, a utřela jsi slzy.
Finn: "Dobře no, tak zítra." Usmál se ale byl smutný. Po cestě domů Millie myslela jenom na Fina, na jeho oči na jeho lícní kosti na jeho vůni na jeho vlasy na jeho hlas a na to obejmutí. "Počkat! Mě se líbí Finn?!" Ptala se Millie sama sebe.

Tak co zajímá vás jak to dopadne? 💗😇