Já a oni

kapitola 4

Ráno mě probudil za pípání telefonu. Bylo mi to divné protože budík jsem nastavený neměla. Nohou jsem si podala telefón a podívala se co to bylo.
No že jsem to nečekala. Byla tam zpráva od Maxna .

Dobré ráno krásko.

Najednou už se mi nechťelo spát ale psát si s ním. Dobré ránko. Odepsala jsem mu celá nedočkavá co odepíše."Jak pak ses vyspala?„
A komu mi poslal srdíčka. Hodně srdíček. Celá natěšená se mu jen veselé odepsala.„výborně a ty??"a k tomu taky pár srdíček aby se neřeklo. A pak už jsme si zase začali psát a psali jsme si celý den až do večera. Kdy se stalo něco co jsem opravdu nečekala a docela jsem se zhroutila. Večer totiž k nám měla přijít taková mamčina kamarádka. Ta její kamarádka se jmenovala Janča.A jelikož bylo teplo tak byli všichni venku . Já taky protože venku bylo opravdu příjemňe.

Lehla jsem si na trampolínu
A nechala se objímat teplým vzdouškem který příjemné voněl po létu.

I když jsme bydleli ve městě na hlavní třídě . Stejné jsem to tam milovala. Nejvíc jsem ale milovala naší krásnou zahrádku v našem dvoře .Byla docela velká protože se nám tam vešla trampolína dvě posezení a k tomu záhonek se zeleninou a s ovocnými stromy. Byla prosťe dokonalá.

Jak jsem si tak snila najednou se ozvalo známé zapípání. Veselé jsem seskočila z trampolíny,zvedla jsem telefón a podívala  se co mi zase Maxon napsal. Ale nebyla tam zpráva od něho ale od Gabriela. Málem bych na něj zapoměla.
„Ahoj omlouvám se ti že jsem ti včera nenapsal a že jsem ani včera nepřišel do výtvarky. Mamka mě nepustila vždyť víš jaká ona je a jak se bojí."samozřejmě jsem mu to odpustila. Nemůżete být na někoho naštvaný a ne odpustit mu když se vám tolik líbí. Okamžiťe jsem mu odepsala že se nic neděje a že to chápu.