To get to you ff. Grey, Dorian, Psycho rhyme

otto

"Sašo?"
Bylo mi v tu chvíli celkem jedno, jestli to je Deja nebo Martin, potřebovala jsem se dostat domů.
"Já jsem n-někd-e v Pr-raze, a-ale nevim kd-de." snažila jsem se moc nemumlat, ale v mém stavu to moc nešlo.
"Prosimtě zůstaň, kde si, přijedu pro tebe."
Típla jsem to, porozhlédla se a uviděla lavičku, tak jsem se k ní šouravým krokem vydala a na ní hodila záda. V kapse jsem ještě našla krábu zlatých máček. Jaká ironie. Ještě jich tam bylo požehnaně, tak jsem ani nepřemýšlela a zapálila si jednu.

—————

Sedím tu na lavičce asi 30 minut a najednou slyším nějaké auto, asi to bude Martin.
Nehodlám se mu svěřovat, co se v klubu stalo. Ať se stará o tu svou Sandru, nebo jak se jmenovala, je mi to naprosto volné.
Dokouřím své cígo a zvedám se z lavičky, Martin vystupuje z auta.
"Jsi v pohodě, není ti nic?" zeptal se mě a obejmul mě.
"Jsem v pohodě" řekla jsem a jemně jsem ho obejmula, aby se neřeklo.
Odtáhl se a začal si mě prohlížet. V celém městě bylo hromové ticho, slyšeli jsme jen naše dechy. Znervózňovalo mě to.
"Ehm, nechceme už jet? Začíná mi být zima."
"Jo em jasně jedeme." Oba jsme nasedli do auta a vyrazili domů.

————————

Už jsme byli skoro u domu. Proboha Dejan zas bude zuřit super. Už se připravuju na proslov jak od táty. A samozřejmě, že to tak bylo. Jen jsem vlezla do domu už proti mě běžel Deja.
"Co sis jako myslela do prdele?!" "Víš, že se ti mohlo něco stát?!" "Jak bych to do piče vysvětlil rodičům?!" "Můžeš se do hajzlu začít chovat jako dospělá!?" stále a stále na mě křičel.
Já tam jen tupě stála a čekala až se vykecá, abych mohla k sobě si jít konečně lehnout.