Jen kamarádi? Nebo...

( Díl 12 )

/Matyášův pohled/

================================

Cítil jsem se špatně za to co jsem udělal, ale teď už to nijak nevrátím.

================================

Samo odešel do kuchyně vybalovat věci a chystat oběd.

Dejyr Low PC:"Promiň Maty..."

"V pořádku, můžu za to i já."

12:00

Vita se už před nějakou dobou vzbudil a Samo dodělal oběd. Když nám ho Samo dal na stůl já a Dejzr jsme mlčky seděli naproti sobě a nimrali se v jídle, zatímco se Vita cpal.

Několikrát se nás kluci zeptali, jestli jsme v pořádku a odpověď byla vždy stejná "Jo, jasně".

Samo dojedl oběd a vzpomněl si, že musí dostříhat video, tak se zvedl, dal talíř do myčky a odešel nahoru do pokoje.

================================

Po půl hodině jsem přišel za Samkem do pokoje.

A proč až po půl hodině? No...vysvětloval jsem s Vitou anglický text Dominikovi... Je to ňouma, ale pořád ho mám moc rád. Jenže je tu háček...Samko.

Už k němu necítím asi to stejné co předtím, ale nejsem si jistý. Každopádně s ním budu klidně napořád i když ho milovat nebudu, ale to jen abych totálně nezničil jeho city... Až tak mi na něm záleží. Sice už ne jako na "miláčkovi" ale spíš jako na... kamarádovi.

Je to hrozné to říkat, já vím, ale už to tak asi bude.

No nic... Vešel jsem do pokoje a tam jsem viděl Samka, jak se rozčiluje nad stříháním videa.

"Ale do frasa už!" Křikl a bouchl pěstí do stolu.

"Copak se děje?"

Samo se ani netočil, nic neřekl a jen koukal do monitoru.

"Nepotřebuješ pomoc?"

Otočil se na mě a zakřičel: "A vieš čo? Áno!!"

Potichu jsem se zasmál a přišel k Samkovi. Ten se mezi tím zvedl ze židle a přenechal jí mě.

Sedl jsem si na ni a vysvětloval mu, co dělat, když se comp rozhodne prostě nespolupracovat. Začal jsem se rozkecávat a Samko mě pomalu nestíhal ani poslouchat.

"Spomal'..."

"Jo, promiň."

Zpomalil jsem, ale pořád to bylo moc rychle.

"Keď nevieš spomaliť, musím si ťa spomaliť sám."

Já Samka ignoroval a dál žvanil.

Samko ke mně přišel, sedl si na mě, a začal se se mnou mazlit.

"Počkej, co to video?" Zeptal jsem se ho, když jsem se snažil doříct poslední větu, ve které jsem vysvětloval moji historku, co se stala mě před čtvrt rokem s počítačem.

"Kašli na to video"

"Ty se chceš teď JEN mazlit? Nebo..."

"To je len na tebe."

Začalo mi rychleji bít srdce a samozřejmě, že si toho Samko všiml, když měl svou hlavu opřenou o mou hruď a ruce obmotané kolem mého těla.

Podíval se na mě, dal mi ruce kolem krku a začal mi dávat jemné pusy na tváře.

Já jsem se pousmál a dal mu taky jednu. Asi ho na konec stále miluju.

================================

Ok, that's it for now. Vím, že mi to trvalo extrémně dlouho, ale nebyly nápady... Takhle kapitola má jen 456 slov, ale příště bude snad delší.

Jo a příští kapču vydám snad příští neděli ( 25.10.2020 ), ale NIC NESLIBUJI.

Tak jo, ahoj!✌️❤️