Bylo krásné odpoledne. Končila škola, ptáčci zpívali, sluníčko svítilo a Marci se skoro zabila na přechodu, když zakopla o obrubník. Přišly jsme na internát, vyšly schody až do třetího patra a zapluly jsme do našeho pokoje. Marci chtěla umýt nádobí, a tak si otevřela skříňku, začala mýt nádobí a po chvíli zapomněla, že tu skříňku otevřela. Co čert nechtěl, když se Marci od nádobí otočila a ukročila zpět, dostala facku od objektu, který myslela, že tam ani nebyl. A od té doby odmítá otevírat skříňku nad umyvadlem a vlastně všude, kde jsou skříňky výše, než metr a čtyřicet centimetrů.
ČTEŠ
Záhada neviditelné facky a jiné povídky
Hài hướcAneb naše zážitky a příběhy z intru. Garantujeme, že ten barák jednou spadne! 😂