Další den odpoledne jsem se rozhodl jít ven. Potřeboval jsem to. Potřeboval jsem přijít ma jiné myšlenky. Tolik mě to ubohé 'zobrazeno' mrzelo. Nečekal jsem to.
Oblékl jsem si velkou bílou mikinu a černé roztrhané kalhoty. Následně jsem šel dolů a v chodbě si obul černé vansky. Ještě jsem se v zrcadle zkoukl a pak vyšel ven. Šel jsem zase do toho parku, jako tehdy. Sedl jsem si na lavičku, na které předtím seděl Chan s tou dívkou. Kousek lavičky jsem rukou pohladil. Zavřel jsem oči a zpíval si jednu písničku. Can't you see me? Asi tak...
Po několika minutách mě z mého přemýšlení vytrhl nádherný smích. Ihned jsem otevřel oči a podíval se kdo to je. Byl to on. Chan. Nahrnuly se mi slzy do očí. Holka co stála vedle něj se na mě podívala.
,,Proč ten kluk bulí?" Zeptala se Chana. On se jen na mě podíval. Díval jsem se do mobilu, jako by mě rozbrečelo něco smutného, jako video, třeba na instagramu. Rychle jsem si utřel slzy. ,,Asi zlomený srdce." Řekl ji potichu. Avšak já jsem to moc dobře slyšel. Rozbrečel jsem se znova. Rychle jsem se zvedl a běžel pryč co nejrychleji jsem mohl. Jenže mi cestou spadl můj mobil. Nehodlal jsem se pro něj vracet. Vážně ne. Chan se na mě udiveně díval, zatím co jsem se vzdaloval. ,,Zbabělec." zasmála se holka.
~~~
난 혼자서 빛나는 달
ČTEŠ
strawberries || ft. chanlix
Fanfiction"@strawberrieslix : myslím že jsem zamilovaný.. @bangchan_ : 😂😂😂" //chanlix • bangchan x felix // boyxboy // half texting
