Dream job ... (True way to happiness?) CZ - HS

1

Den se začínal stejně jako vždy, seděla jsem právě ve své malé kanceláři, někde ve středu budovy, kde sídlí časopis E.L.L.E.. Přede mnou se kupila hromada papírů, které jsem musela, co nejdříve zpracovat. Ve chvíli kdy se rozletěly moje dveře, se vznesly do vzduchu i papíry na stole a dovnitř nakráčela ředitelka nakladatelství.

Popsala bych ji jako ženu kolem 50, která nejraději nosí barevné modní kostýmky. Její pravidlo číslo jedna zní nikdy nemít na sobě nic dvakrát. Její obličej zdobí černé brýle s tlustými obroučky a na jejím oblečení nenajdete nejmenší chloupek.

"Jackson! "

Hned jsem vystřelila do stoje a otočila se na ní.

"Dobrý den, paní Carter, jak vám mohu pomoct?"

"No jistě se už k tobě doneslo, že šéfredaktorka Smith podala výpověď. Pokud máš zájem o její místo, stav se u mě v kanceláři dnes ve 3 hodiny. "

"Dobře, paní Carter."

Už chtěla odejít , ale ještě se otočila na jejím vysokém podpatku.

"Hlavně si tady ukliď ten nepořádek, i když tě tu nikdo nevidí, tak tady nemusíš mít bordel."

Pak už se otočila a stejně jako sem přihnala jako bouře tak i odešla.

Sedla jsem si zpátky do křesla a se smíchem jsem se roztočila do kola. Konečně přišla moje příležitost, nebýt už žádná šedá myš. To místo bude moje a udělám pro něj cokoliv.   

Celý den jsem se prohrabovala v té kupě papírů a i když se konečně se blížila 3 hodina měla ještě pořád co dělat. Za deset 3 jsem si uklidila stůl a napsala svému bráškovi Tomovi, že dnes dorazím trošku déle.

Abych vám něco řekla o Tomovi, je to můj starší bráška, je o 2 roky starší než já, takže mu je 24, rodiče nám umřeli při autonehodě, když mě byly 2 roky. Nějak jsme to vždycky zvládali sami s babičkou, popřípadě s chůvou. On teď pracuje jako právník, ale miluje kávu a vždycky byla jeho snem malá kavárna s cukrárnou a tu si teď plánuje otevřít, ale ještě to nejspíš bude chvíli trvat.

Z myšlenek mě vyrušil pohled na hodiny které ukazovaly skoro 3 hodiny, už jsem na nic nečekala, pobrala jsem si věci a poupravila si oblečení,pak už jsem pospíchala k výtahu. Naštěstí jsem se dostala před kancelář paní Carter s minutovým náskokem, a když hodiny na chodbě ukazovaly přesně 3, zaklepala jsem na dveře.

"Dále! " 

Hned se ozvalo za dveřmi a já jsem vzala za kliku a vstoupila do místnosti. Za stolem seděla paní Carterová a na jednom ze dvou křesílek, před jejím stolem seděla Kristen Bart, jen co mě viděla, tak se na mě zašklebila a otočila se zpátky dopředu.

"Slečno Jackson, pojďte si sednout, slečna Bart přišla o chvíli napřed, zatím jsme probraly nějaké věci na oddělení. "

Jen jsem přikývla a šla si sednout. Mělo mi to hned dojít, že tady určitě bude tahle slepice, spíš vlezdoprdelka, abych vám ji to přiblížila, tak je to největší kráva v téhle budově, vyspala se tady už s každým, co tady něco znamená, na těle má nafouknutý, co se dá a většinou její tělo nezakrývá moc oblečení.

"Takže bychom mohly začít, už jsem vás informovala o tom, že šéfredaktorka Smith podala výpověď, a tím se uvolnilo její místo, rozhodla jsem se, že zrovna vy dvě byste byly výborné kandidátky, proto to místo, ale práce v našem časopise a tak celkově v oblasti módy není med, pro prosperitu časopisu musí taková šéfredaktorka nasazovat vlastní krk, je to velká časová zátěž, hodiny pročítání konkurenčních časopisů a málo vlastního času, ale všechno má druhou stránku, jako je luxusní auto, byt, pozvánky na všechny velké módní přehlídky a hlavně jméno v tomhle odvětví. Jste na toto připravené? "

Paní Carter se na nás obě podívala.

"Ano, jsem. "

Ozvala se vedle mě ta slepice, musela jsem nad ní protočit oči, kdybych to místo získala, byla bych její nadřízenou a to by pak holka viděla, teď jsem se zase musela nad touhle představou usmát.

"Slečno Jackson a vy? "

"Samozřejmě jsem na to připravená, jsem schopná pro svoji práci obětovat všechno a mým cílem, je vydat ze sebe vždy jen to nejlepší. "

Vyhrkla jsem ze sebe, ale byla jsem se sebou spokojená.

"Dobrá dámy, tady je pro každou obálka, v které najdete všechny informace, jedná se o to, že si vy dvě zasoutěžíte o toto pracovní místo, teď máme leden začátek roku, takže na to máte 5 měsíců, přesně do vydání našeho speciálního půlročního vydání. Ta která vyhraje, té bude toto vydání patřit. Doporučuji vám si obsah obálky pečlivě pročíst a zítra chci, abyste mi přišly říct výsledek, a to, pro co jste se rozhodly. Vše pochopíte, až si to přečtete. Teď už mě ale budete muset omluvit, mám další schůzku, na kterou se musím dostat přes celé město. "

Paní Carter se zvedla a to my se zvedly hned taky. Ještě si s námi potřásla rukou a my jsme pak opustily její kancelář.

"Nemysli si, že máš šanci mě porazit Jackson. "

Kvákla na mě na chodbě Kristen.

"Já si nemyslím, já to vím. "

Jen jsem se na ní usmála, otočila jsem se na podpatku a rozešla se na druhou stranu k výtahům. Dojela jsem do podzemních garáží a autem vyrazila za bráchou do jeho kanceláře, kde jsem si chtěla konečně přečíst co všechno je v té obálce.