41.

294 21 9
                                    

"Takže ty a Akaashi spolu chodíte, jo.... "

"Jo... Bokuto ano, říkám ti to už po třetí " natočila jsem s e tělem k němu a dívala jsem se na něj naštvaně.

"Jdeš na silvestra? Oslavit nový rok? " zeptal se Bokuto

"Jo, ty jdeš taky? " zeptala jsem se já

"Jo, jdu tam i Kuroo jde.... A Akaashi půjde? "

"No, já se ho ještě neptala..."

"Proč? "

"Necháš mě to aspoň doříct?"

"Už mlčím... "

"...No myslím, že řekne 'ne', mám blbý pocit "

Bokuto se na mě podíval fakt dost divně "Jsi divná... "

"Prosim? "

"To je jedno..., dobrou jdu už spát " zatáhl si závěs u okna a zhasnul

"Dobrou " protočila jsem očima a zatáhl si také závěsy, potom jsem o zhasla a byla na mobilu. Hrála jsem hry, a asi tak po půl hodině hraní her se mi ukázal chat. Napsal mi Akaashi. Můj tep se zrychlil, napsal mi krásných pár slov. A také se mě zeptal na něco.

Za pár dní bude silvestr

Jasně, a co.. s tím?

No...chtěl jsem se tě zeptat, jestli by jsi nechtěla jít se mnou

Bez myšlenek jsem hned odpověděla
Jistě, půjdu, půjdu ráda a tebou, lásko

Miluju tě, Kimi. Jsem rád že semnou půjdeš

Ještě jsme si asi do půlnoci volali, pak už jme byli ospalí a rovnou usnuli u hovoru.

_____________________________

Těším se na dnešní večer, plno stánku, a hlavně plno jídla. Mňam...

Konečně nadešel večer, oblékla jsem si Kimono a udělala drdol. Trochu se i namalovala, ale jen řasenku a světlé hnědé stíny.

Mamka tentokrát byla doma a tak mi schválila oblečení, tím myslím, že mi začala lichotit. No známé to, když matka či otec začnou dceři /synovi říkat 'Sluší ti to zlato'

Konečně, když jsem s e dostala z domu. Lekla jsme se kluků, kteří už čekali před dveřmi.
"Omlouvám se kluci, ale moje máma... "

"Jo tvoje máma je fakt hrozná, zrovna na tohle " řekl Bokuto a dal si ruce za hlavu.

Kluci byli tak nějak oblečeni úplně normálně.
"Sluší ti to Kimi " usmál se na mne Akaashi a objal mě kolem ramen.

Celé město bylo zaplněné stánky, tolik stánku snad nikdy nebylo. S Akaashim jsme si to vše prošli, Bokuto s Kurem někam odešli.
"Máš hlad? " zeptal se mě Akaashi

"No...trošku " a podívala jsem se na Akaashiho hladovýma očima

"Pojď, jdem si dát nudle "

"Tak jo " řekla jsem šťastným hlasem

Objednali jsme si nudle a sedli si na hnědou lavičku. Jedli jsme dlouho, boleli nás už nohy z toho chození. Bavili jsme se spolu o různých věcech co nás trápilo. Hlavně jsme se bavili o jeho rodičích, kteří vymýšleli různé plány. Bylo to až komické, co mi vše řekl.
"Nechtěla by jsi být dnes u mě, zašli by jsme k tobě ještě pro oblečení? "

"Em... Tak jo,, ráda k tobě půjdu " políbila jsem jeho rty

V tu chvíli začal bouchat ohňostroj do nebe, lekli jsme se. Nádherný pohled na bouchající ohňostroj. Pritulili jsme se k sobě, já si hlavu opřela o jeho rameno. Políbil mě do vlasů a společně jsme se koukali na nebe.

Podívala jsem se do jeho oči, měl tak krásné modré oči, mohla jsem se v nich úplně topit. V jeho očích se zrovna odrážel bouchající ohňostroj.

Když ohňostroj skončil, prošli jsme si ještě zbylé stánky. Zastavila jsem se u jednoho, který měl různé ozdůbky a různé náramky a řetízky. Zastavila jsem se u jednoho náramku, který byl stříbrný a měl dva iniciály. Jeden měl A a druhý měl K, zajímavý že měl zrovna tyhle. Neskutečná náhoda.
Prohlédla jsem si ho zblízka, byl vážně překrásný.
"Líbí se ti? " zeptal se Akaashi a položil ruku na mou
"Je krásný "

"Chceš ho koupit? " zeptal se znovu

"To nemusíš "

"Já ti ho koupím " náramek zaplatil a přípnul na ruku

"Děkuju ti Akaashi " políbila jsem ho, chytli jsme se za ruce a šli k nám. Pro mé věci na sebe.
Na Akaashiho pohledu jsem spatřila zděšenost, no prostě dyvny obličej, směřoval svůj pohled na moje rameno
"Ukaž mi tvé rameno "

"Cože? "

"Prosím "
Ukázala jsem mu své rameno, mělo furt ještě škrábance od nůžek. Smutně se na mě podíval a obejmul mě.
Kolem jedné jsme byli už u Akaashiho. Oba dva jsme se umyli
"Mý rodiče tu nejsou "

Já se na něj otočila s úsměvem "A co to znamená?" zeptala jsem se hloupě, i když jsem to věděla co bude mít na mysli.
"No, že bychom mohli něco dělat " mrkl na mě

Já se na něj podívala a skousla si ret, Akaashi se usmál a pohladil mě po tváři. Skrčil se trošku a políbil mě, stoupla jsem si i já na špičky, jelikož byl Akaashi vysoký. Trošku mi pomohl a to tak, že mě vyzvedl ze země, a šel směrem k posteli.

Pomalu mě položil na postel. Pomohl mi sundat si triko a kraťasy. Sedla jsem si mu na stehna a obmotala kolem jeho pasu nohy. Bylo příjemné, když na mě sahal.

Dravě jsem ho líbala, a zamotávala si prsty do jeho vlasů. Oplácel mi hladové polibky. Pomalu mi sundaval i spodní prádlo a já mu samozřejmě pomohla také.

"Budu jemný " řekl potichu do mého ucha

Já na to pokyvala hlavou na souhlas. Akaashi se nejisté na mě podíval, a pak přetočit svůj zrak.

Naslinil si prst a jeden do mě strčil, trochu jsem zavzdychala a chytla ho okolo krku, přitáhla jsme si ho k sobě a líbala ho.
Svůj prst pak přemístil do druhého otvoru, do kterého dal prst, z prvu to bolelo, ale, když do mě strčil druhý tak jsem to ani nepostřehla. Akaashi se znovu nejisté podíval a na jeden příraz ho do mě vsunul. Dala jsem si ruku přes pusu a vzdychala, docela hlasitě. Po celém pokoji byli slyšet naše vzdychy. A Akaashi s eje snažil tlumit polibky, ale i tak jsme byla slyšet po celém pokoji. Začal trochu zrychlovat, a to jsem si neodpustil zavzdychat několikrát jeho jméno. Začala jsem tentokrát já přirážet. Když už to mířilo ke konci, Akaashi vyvrcholil do mě a zrychlené jsme dýchali. Akaashi se prevalil na druhou stranu postele a přikryl nás oba dekou. Šeptal různé slova, byla sladká.

Nakonec jsme oba usnuli.
Probudila jsem se v osm ráno, probrala jsme se a podívala se vedle sebe, Akaashi nebyl vedle mě. Ale začal můj nos cítit nějakou vůní, která se linula z kuchyně. Vzala jsem si na sebe mikinu a spodní prádlo, byla jsem moc líná se obléknout. Sešla jsme pomalu schody dólu, Akaashi byl v kuchyni a něco kuchtil, já se nepozorovaně proplížila za něj a objala ho zezadu.

"Vyspalá do růžova? " zeptal se

"Jo, a ty? "

"Taky " otočil se k plotínce zády "Miluju tě " řekl a políbil mě

"Já tebe taky Akaashi "

Tohle je už konec knihy, nevěděla jsem jak bych to měla ukončit, no jinak děkuji, že jste si to přečetli až do konce.

A omlouvám se za gramatické chyby co se ve všech kapitolách ukázali.

Akaashi X Reader ✔️ Kde žijí příběhy. Začni objevovat