Divoký

Epilog

Yhur zešílel, když viděl jak se jeho jezdkyně ponořila do vody, která se nad ní uzavřela s tichým cáknutím. Zařval a i přes bolest, kterou cítil, otevřel tlamu, obnažil ostré bílé zuby a vypustil ten tlak, ten modrý oheň, který ho tlačil od té doby, kdy pozřel první bylinu, kterou mu jeho jezdkyně podala.

Nebe a kouř prozářil modrý oheň. Drakyrové padali a vřískali, snažili se uletět jeho plamenům, ale jeho vztek v podobě ohně je pokaždé dohnal a spálil. Krutě a rychle. Bez výjimky.

Draci odlétávali co nejdál to šlo, aby ohni unikli, ale i na jejich straně byly ztráty. Lerow, který byl povolán na hlídku, nesl Neranu, která mu kryla záda. Oba je spálily modré plameny Yhurové bolesti. A drak zemřel brzy na to, kdy vypustil veškerý oheň, který v sobě nosil od doby, kdy se vylíhl a pak se vyčerpáním zřítil za svou jezdkyní.

Draci zvítězili a drakyrové byli rozprášeni a spáleni a byli mrtví. Možná ne navždy, ale na pár tisíciletí bude mít Derew klid a drakům se vrátí právoplatný titul Acuphar Elaxis - strážci života.

Vítězství jezdci uvítali hrobovým tichem, které bylo víc ohlušující než jakýkoli zvuk, který dokázal kdokoli vydat. Estear a její drak byli mrtví, zachránili je a sami položili život. Přesně jak to bylo napsáno v osudu. Kdyby si Estear vybrala funkci vládců, zemřeli by všichni a na záchranu by bylo příliš pozdě, než aby se dalo cokoli zachraňovat.

Když se na obloze objevili vládci. Uvítala je pouhá dvou stovka jezdců, všichni unavení a vyčerpání, i když vítězní. Vyhráli a zároveň prohráli tolik životů, které mohli v budoucnu prožít klidný, plodný život. Nyní pro ně ovšem bylo pozdě, jako pro mnohé jiné.

,,Kde je?" zeptal se Demenanth jednoho jezdce. Ten se na něj podíval pohledem, ze kterého ho zamrazilo.

,,V moři, utopená." Tu zvěst už slyšeli všichni.

,,Jak to?" vykřikl vládce.

,,Tak, jako mnoho jiných zemřela. Drakyrové," vysvětlil mu jezdec. Nikdo nevěděl, jak přesně zemřela, protože nikdo u toho nebyl.

Pohřbu se zúčastnil celý Derew, a když vládci pronesli své proslovy, všichni se rozešli do svých domovů. Nikdo neměl na pohřby náladu, všichni chtěli pouze odpočívat. Poslové se rozletěli po Esaronu, Esataronu a Ilwaně, aby nabrali nové jezdce, které by mohl pan M a noví učitelé vyučovat.

Nová Akademie se již stavěla, tentokrát z mramoru. Jezdci opět začali plnit své funkce a zanedlouho se objevili noví vládci a stovky sběračů, řemeslníků, léčitelů, bojovníků a Poslů.

Derew se začínal vzpamatovávat a do světa se začala vypouštět verze příběhů z války, kterou draci svedli s drakyry. Ve všech figurovala Estear Statečná a Yhur Modrý plamen, kteří položili život pro všechny. Pan Merter se spojil s dračicí druhu stínového. Dal jí jméno Ester.

Demenanth brzy odstoupil a nahradil ho nový vládce - Egron Stínotepec, jak mu všichni říkali a vládl spravedlivě. Za své vlády upravil přísahu tak, aby vládcům povolovala účast v bojích a zastupoval bojovníky, kteří se museli učit se základními zbraněmi, které zadal: meč, chopeš, sekery a dýky. Pro zájemce i jedy. Vládkyně Suesa nastoupila na místo Xaveriuse a zastupovala sběrače. A přestože roky a nakonec i století plynuly, nikdo nezapomněl na příběh o Estear Statečné a jejím drakovi.