Pocit ztráty ? Ano, přesně tento pocit teď zažívám každý den. Nejhorší na tom je, že když někoho ztratis, nikdo a nic ti nenahradi ty pocity s tím člověkem. S člověkem na kterým ti tak kurva moc záleželo. Ztratila jsem za život strašně moc lidi, ale nikdy jsem se necítila tak strašně prázdne jako ted. Bez života, bez smyslu žít a co vlastně bude dál? Ne, opravdu to teď sama nedokážu říct. Nedokážu hledět do delší budoucnosti než je den. Dnem co dnem, jsou tyhle pocity horši, protože si uvědomuješ, že nikdy už nebude život jako dřív. Možná se mam rada, ale za chvíli ztratim i tohle pouto. Možná se ptáš proč? Protože pomalu ztracim samu sebe.
Pokud se takhle cejtis, jak jsem ted popsala... myslíš si, snad že tvůj život nemá smysl ? Ano, chápu to. Ale uvědom si, kolik lidi tě tu potřebuje. Může to být horší, lepší... ale nikdy už nic nebude stejný, život nefunguje tak jak ho chceš ty. Bude ti házet klacky pod nohy kdokoliv jen bude příležitost a je jen a jen na tobě jak se s tim vyrovnaš. I když to nejde musíš byt, ty ten silnější. A neříkat ale on byl lepší, ale on za to může. NE. nikdy nehazej vinnu na ostatní a nejdřív se zamysli, či jsi ty udělal maximum pro to, aby to nedopadlo tak jak to dopadlo.
