Večeře

329 17 5
                                    

Kapitola 4

Už je to týden, co byla Caroline s rodinou Mikaelsnových. Když byla poblíž Hope, Klaus se choval slušně, ale jak malá holčička opustila jejich zrak, nastalo pro Caroline peklo. Klaus totiž vůbec nebyl jemný. Dělal to, co nejbolestivější. Klaus byl zrovna v obývacím pokoji, pil bourbon a kreslil, když v tom ho vyrušila malá princezna New Orleans.

,, Tati může s námi Caroline dnes večeřet?" Zeptala se malá holčička s nadějí v očích. Dnes byla večeře rodiny Mikaelsových. Celá jejich rodina se sejde.

,, Jasně, malý vlčku." Řekl a Hope se na to usmála.

,, Máš ji rád, že?" Zeptala se Hope, která už znala odpověď. Spíš její krev. Pomyslel si Klaus.

,, Proč si to myslíš?" Položil jí jednoduchou otázku.

,, Třeba proto, že jí kreslíš." Řekla a Klaus se podíval na svou kresbu. Hope měla pravdu. Nakreslil ji. Dnes byli s malou princeznou na koních, tak se Klaus rozhodl ho nakreslit, ale místo toho tam byla blondýnka s jiné dimenze.

,, Na tom nezáleží. Teď to řekni Caroline." Malá holčička hned na to odešla a Klaus chtěl pokračovat  v kreslení, ale všiml si, že papír chybí. Chtěl se podívat jestli nespadl na zem, ale jeho teorie selhala, když slyšel svou malou holčičku, jak mluví s jeho krevní konzervou.

Poté, co Hope domluvila s původním hybridem, který byl jejím otcem, šla rovnou za Caroline, jak jí řekl, ale nejdříve mu vzala jeho kresbu, aby jí Caroline ukázala.

,, Caroline. Caroline." Volala malá rusovlasá holčička, která zrovna vešla do Carolineina pokoje.

,, Co je zlatíčko?" Zeptala se s úsměvem na tváři. Vždy, když byla poblíž nemohla si pomoc a usmívala se.

,, Půjdeš s námi dnes na večeři?" Zeptala se Hope s nadějí v očích, jakou měla u svého otce. Carolinein úsměv na to poklesl. Věděla o té večeři. Taky věděla, že večeře proběhne v pořádku dokud Hope neodejde. Pak nastane peklo.

,, Ano. Moc ráda." Zalhala jí. Nedokázala ji říct ne. Hope se usmála. Měla nádherný úsměv.

,, Děkuji. Mám tě ráda a táta taky." Caroline se vnitřně zasmála. Klaus, by jí nikdy neměl rád. Leda její krev.

,, O tom pochybuji." Řekla a Hope ji ukázala papír. Nemohla tomu uvěřit. Byla tam ona a byla nádherná. Ten obraz byl nádherný.

,, To dělal táta." Řekla Hope, což už věděla. Každý kdo je správným fanouškem The Originals věděl, že Klaus rád maluje.

,, Je nádherný." Řekla a přejela prsty po kresbě.

,, Že jo. Táta rád kreslí a já taky. Často spolu malujeme. Táta je umělec. Jedna jeho krajina visí v ermitáži." Řekla Hope pyšně.

,, To musí být talentovaný a ty taky. Co kdyby si mi něco nakreslila." Řekla jsem a Hope s radostí přikývla.

,, Ráda. Uvidíme se na večeři." Řekla malá princezna a odešla.

O půl sedmé pro Caroline přišla hospodyně, aby jí řekla, že už má jít. Měla na sobě safírové šaty bez ramínek s výstřihem. Dorazila do jídelny, kde už všichni byli. Malá holčička se usmála, jak ji viděla.

Celá večeře proběhla v pořádku, jak předpokládala. Vlastně se dobře bavila.

,, Hope je čas jít spát." Řekl její otec a Caroline se na tu informaci vyděsila. Hope odešla a Klaus vstal ze své židle. Pomalu šel ke Caroline. Každou setinou byla Caroline vyděšenější. Klausovy tesáky pronikli kůži jejího štíhlého krku. Klaus lačně pil její krev. Každá kapka byla lepší než ta předchozí.

,, Niku, to už stačí." Zavolala na něj Rebekah, ale nic se nestalo. ,, Stop!" Zakřičela znovu, ale Klaus pořád nic. Sourozenci Mikaelsnovi uslyšeli její tep, tak Elijah s Kolem vstali a oddělili ho od ní. Caroline se chystala padnout na zem, ale zachytila jí původní blondýnka. Kousla se do zápěstí, přiložila jí ho k ústům a Caroline se z něj napila. Poté, co se rána uzdravila odešla zpět nahoru.

Caroline se cítila nejhůř za celý svůj život. Byla krevní konzervou Niklause Mikaelsona. Postava do, které se zamilovala ji používala pro krev. Už to nemohla snést. Nemohla. Počkala až všichni usnou, aby mohl začít její plán. Dnes ráno rozbila sklenici a chovala si střep. Nemohla riskovat, že je to probudí. Předpokládala, že se na ní Klaus bude krmit. Zbývalo doufat, že dostane upíří krev a podařilo se. Vzala střep a položila so ho na krk. Zatlačila so ho hlouběji do krku a začala přejíždět na druhou stranu. Odstranila střep z krku a padla na zem. Temnota ji převládla.


+

I L❤️VE THIS SHOWKde žijí příběhy. Začni objevovat