Spolu

16 kapitola

Pohled Eleonor

Právě teď všichni jíme brambory s kuřecím řízkem a k tomu je také zeleninový salát. Je to vážně moc dobré.

"A co škola Ell jak se daří a nemáte nějaké úkoly nebo testy?"zeptá se mě Anna

"Ehmm škola asi dobrý. Nikdy jsem ve škole nebyla nějak extra chytrá šle snažím se. A snaha se cení ne? Úkoly nemáme a testy taky ne. Ve škole nám řekli že zatím žádné úkoly a testy dávat nebudou. Zvlášť máme mít na příští týden tu prezentaci"

"Dobře dekuju. Vždy když se na něco zeptáme Chrise tak nás nějak odbude že se nemáme starat a nebo nám vůbec neodpoví a ignoruje nás" řekne a podívá se na Chrise. Chris po ni hodí nepěkný pohled.

"Pokud jsi dobře vzpomínám tak by nám měli někdy měli  říct o nějakém výletu. Nikdo z nás přesně neví na jak dlouho to je nebo kam se jede. To se dozvíme někdy teď"

"Oh to jsem nevěděla" řekne a zase se podívá na Chrise

"Bude stejně posílat zprávy nebo e-mail s podrobnostmi. Takže by jsi se to určitě nějak dozvěděla"

Pak už ten čas nějak plynul ani nevím jak.
Když se najednou stalo něco co by nikdo znás nečekal. Teda spíš já a moji rodiče.

Chris byl celou dobu na mě a mé rodiče moc milý ale o jeho rodičích se to říct nedalo.

"Podáš mi salát Chrisi" zeptá se James Chrise. Mísa se salátem od nej byla dost daleko.

"Ne podej si ji sám" řekne Chris ne zrovna pěkným tónem hlasu

"Chrisi no tak podej tatínkovi tu mísu se salátem" řekne Anna s naději. V očích ji de také vyčíst takové to když vás rodiče poučují jako například chovej se slušně je tu návštěva.

"Říkám ne. Ať si ji podá sám" řekne Chris trošku hlasitěji a rázněji než předtím. Já moji rodiče to vše tak nějak pozorujeme.

"Klidně ten salát podám" řeknu

"Ne nepleť se to toho Ell prosím"jeho rodiče vypadají dost překvapeně. To je jako tím že mě poprosil nebo.... nevím.

"Chrisi víš o co jsem tě prosila v tvém pokoji" řekne Anna

"Jo vím. Jsem si jistej že ty zase víš co jsem ti odpověděl" řekne Chris. Jsem dost zmatená a moji rodiče též.

"Chrisi prosím"

"Říkám ne!"řekne Chris už dost hlasitě a rázně.

"Nech ho Ann podám si ho sám" řekne James

"Ne. Chris ti ho podá. Požádal jsi tak nechápu proč by ti ho nepodal" řekne Anna

"Já kurva říkám že mu nic doprdele podávat nebudu!!"ou začíná to tu být ostrý

"Chrisi jak to mluvíš před návštěvou!?"okřikne ho Anna

"Normálně" odpoví už klidněji

"Neměli by jsme odejít a nechat ať si to vyřídite?"zeptá se mamka a já s tátou jen přikyvujeme

"Ne to je v pořádku" odpoví James

"Chrisi mohl by jsi podat ten salát!"řekne Ann už dost vytočeně

"Fajn podám!"zakřičí Chris trošku sebou cuknu

Chris chytne nádobu ze selátem a praští sní o zem. Vypísknu ale nejsem sama všichni jsme sebou cukli a zakřičeli.

"Vy dva ste rodiče úplně ale úplně na hovno! Přál bych si mít rodiče jako Ell. Ashley a David jsou vážně úžasní. Vy dva moc dobře víte proč spolu nevycházíme! Tak nechápu proč tu děláte že ste skvělý milující rodiče kurva!!!"no ty vole.

"Au" unikne mi z úst. Všichni se na mě hned podívají. Na noze mám malé škrábnutí od misky. Není to nic na co bych měla umřít. Trosku mi teče krev ale to přežiju.

Chrisova tvář najednou změkne.

"Bože. Promiň to jsem vážně nechtěl" řekne s obavami v hlase.

"To je dobrý. Na to se neumírá" řeknu a lehce se usměju.

Anna která lehce pláče a James který se ji snaží uklidnit. I když mu to moc nejde.

Najednou mě Chris vezme do náruče. Vypísknu jelikož jsme to vůbec nečekala.

"Co to děláš?"zeptám se

"Způsobil jsem to já takže se o tebe taky postarám"

Z jídelny mě nese do kuchyně kde mě posadí na kuchyňský ostrůvek.

"Lékárničku by jsme měli mít někde taky. Je jich tu víc takže pokud ji nenajdu zajdu k sobě do koupelny" oznámí mi

"Chrisi vážně to nic není"

"Neodmlouvej"

Jen si povzdechnu. Ranku mi nejdřív otře hadříkem který je namočený do vody aby mi smyl tu trošku krve.

"Teď to trošku štípne" řekne mi jen přikývnu

Nastříkal mi na to trosku dezinfekce a potom zalepil náplastí na kterou mi dal ještě maličkou pusinku. Musela jsem se usmát. Bylo to roztomilý. On byl roztomilej.

"Dekuju"

"Není vůbec za co. Způsobil jsem to já. Vážně moc se omlouvám Ell" řekne. De vidět že ho to vážně moc mrzí.

"Nic se neděje. Proč jsi na rodiče takový?"zeptám se opatrně

"Nechci o tom mluvit" řekne dost odtažitě

"Dobře. Slib mi ale že mi to někdy řekneš. Až budeš připravenej nechci na tebe nějak tlačit"

"Slibuju"

———————————————————————
Ahojky máme tu další kapitolu. Jak jsme slibovala je dost napínavá. A také dost důležitá do děje celého příběhu. Teď někdy by mělo vyjít ještě devět kapitol. Bude to hlavně kvůli tomu že jich mám devět předepsaných a desátou píšu. V té desáté rozepsané (27) se píše o Halloweenu. Kapitolu bych chtěla vydat přímo na Halloween což je 31.10. Proto budu muset moje předepsané kapitoly vydat dřív než jsem počítala. V příběhu se také budou objevovat Vánoce. To ale přeskakuju to bude až v prosinci. No snad ste si kapitolu užili.

Lucie ❤️