Flashback - 2. 5. 1939
Faith
Harry mě opatrně položil do bílých, hedvábných přikrývek.
"Harry, já - já mám strach..." zašeptala jsem, když jsem se trošku odtáhla od jeho rtů.
"Neboj se, lásko...budu opatrný. " řekl jemně. Věřila jsme mu. Podíval se mi hluboko do očí. Začal mi stahovat ramínka bílých šatů. Třepal se mi dech. Jeho oči neopustili ty moje. Jakmile mi stáhnul i druhé ramínko, šaty spadly na podlahu a já před ním zůstala jen v bavlněném spodním prádle. Harryho oči sjely na mou hruď. Těžce vydechl. Sklopila jsem oči.
"Já vím, nejsem dokonalá..." zašeptala jsem zklamaně. Začali mi téct slzy. Harry se na mě rychle podíval a vzal mi tvář do svých velkých dlaní.
"Ne, ne, ne, drahoušku, jsi nádherná!" Začal mi stírat slzy.
"Podívej se na mě..." poprosil. Zvedla jsem pohled k jeho smaragdům.
"Jsi neskutečně nádherná!" Pousmál se, než mě jemně políbil. Opatrně mi sáhl na záda a rozepl mi podprsenku. Když se jeho prsty dotkly mé rozpálené a roztoužené kůže, vzdychla jsem. Harry se mi usmál na rtech a přemístil je na můj krk. Zaklonila ksem hlavu a poslepu rozepínala Harryho košili. Bylo to tak příjemné. Vyhledala jsem Harryho rty a náruživě ho políbila.
"Bože, to je - to je tak příjemné..." zašeptala jsem a snažila se rozepnout jeho pásek. Harry mi pomohl. Kalhoty mu spadly ke kotníkům. Skopl je z nohou a vlezl si za mnou do postele. Chytila jsem ho za krk a přitáhla ho k sobě. Harry mě líbal na rtech, na hrudi a pak pokračoval na bříško. Podíval se na mě od mého klína. Shlédla jsem na něj a zasténala. Byl to tak nádherný pohled.
"Harry..." zašeptala jsem a prohla se do luku. Harry mi opatrně stáhnul poslední kousek oblečení a zadíval se na můj klín.
"Panebože, jsi tady tak nádherná..." řekl jemně a přejel svým dlouhým ukazováčkem po mém nejcitlivějším místě. Zalapala jsem po dechu. Harry de uculil a vrátil se zpět za mnou nahoru. Vyhledal moje rty.
"Tak už to udělej..." řekla jsem nejistě. Harry se mi podíval do očí a stáhl si svoje spodní prádlo.
"Harry, jsi - jsi tak velký..." zašeptala jsem s očima upřenýma na jehi pohlaví. Harry se uculil a jemně mě políbil na čelo.
"Udělám to co nejvíce opatrně..." zamumlal jemně a propletl si se mnou prsty. Podíval se dolů mezi nás.
"Budu velice opatrný..." zašeptal a jemně se začal do mě dostávat.
"Auu..." zaplakala jsem a z očí mi vytryskly slzy. Harry mi je slíbával a pomalu se pohnul.
"Už to bude, lásko..." zašeptal a znovu se pohnul. Po chvíli jsem si na to zvykla a začala vzdychat.
"Bože, to - to je tak krásný. Miluju tě, Harry..." zašeptala jsem na jeho rtech.
"Já tebe, lásko..." zamumlal a začal se smyslně pohybovat. Líbal mě na krku, klíčních kostech, na rtech. Pomilovával mě opatrně. Za chvíli se Harry neudržel a vrcholil uvnitř mě.
"Bože..." zasténal. Položil si hlavu na mou hruď a vydýchával se. Vzala jsem jeho tváře do svých malých dlaní a zvedla mu hlavu. Podíval se na mě.
"Miluju tě..." zašeptal unaveně. Dala jsem mu spocené vlasy pryč z čela, políbila ho na něj a usmála se.
"Já tebe..." zamumlala jsem a pevně ho obejmula. Harry si lehl vedle mě, přehodil přes nás peřinu a přitáhl si mě na jeho hruď.
"Bolí to hodně? Neublížil jsem ti?" Začal a ustaraně se na mě podíval. Vzhlédla jsem na něj a pohladila ho po tváři.
"Budu v pořádku..." zamumlala jsem a zavrtala se do jeho objetí hlouběji. Harry mi dal polibek do vlasů a začal mě v nich drbkat.
"Dobrou noc, lásko..." zašeptala jsem a pochvíli, za Harryho pobrukování, usnula.
ČTEŠ
Faithfulness - H. S.
FanfictionDěj se odehrává v době, kdy je Harry povolán do Dunkirku. Jeho čerstvá manželka Faith se každý den modlí, aby se jí Harry vrátil domů... Tak jednoduché to ale nebude... Faith je donucena se sama vypořádat s různými nástrahami, co ji život připravil...