17.

68 3 0
                                    

                                  Daniel

Je neděle večer a někdo mi klepe na dveře.

D: dále!

Ja: čau kámo, přišel jsem si s tebou pokecat. Dlouho jsme si takhle sami nepovidali.

D: jasně pojď dál.

Řekl jsem  a Jack se posadil na moji židli.

Ja: tak co jak to jde s Kami?

D: no jakože skvěle jen jsem ji ještě neřekl že ji miluju a že se mi líbí  a asi to tak aji nechám. Nechci si to pokazit. Co když ona  mě nemiluje a vůbec se jí nelíbím.

Ja: líbíš se jí.

D: jo jak to můžeš vědět prosím tě

Začal jsem se smát protože vím že to je úplná blbost.

Ja: no to neřeš jak to vím, prostě to vim a je to pravda. Neměl bys dál čekat. Rekneš ji to a to hned zítra!

D: Co? Nee, na to zapomeň

Ja: jak myslíš ale podle mě by jste se měli dát dohromady.

D: dobře, takže tohle by už stačilo. Jsem unavenej takže zase můžeš jít. Hezky jsem si s tebou popovídal.

Říkal jsem během toho co jsem  ho tahal z meho pokoje

Ja: dobrou

D: dobrou

Řekl jsem a zabouchl dveře. Musím ji to někdy říct ale ne zitra. Teda myslím.

Hodil jsem si rychlou sprchu, vyčistil si zuby a v boxerkach skočil do postele a šel spát.

                                  Kamila

Je pondělí ráno a já mám dělat školu. Dnes nikam nejdu protože toho mám moc.

První věc co jsem udělala je že jsem si šla dát ranní horkou sprchu. Oblékla jsem si na sebe nějaký oblečení, rozcesala vlasy a nechala jsem si je volně.

Tohle jsem si vzala na sebe, kromě té kšiltovky a batohu:


Seběhla jsem dolů do kuchyně, aby jsem si udělala snídani. Měla jsem chuť na palačinky s nutelou a čerstvým ovocem. Jen co jsem je oddělala přišla Gabbie úplně mrtvá. Nesnáší vstávat brzo, ale dnes musí protože toho máme fakt hodně do školy.

G: dobré ráno.
Řekla ještě v polospanku a sedla si ke stolu.

Ka: dobré ránko. Až se nasnídáš tak si běž dát sprchu a něco že sebou udělej.

Řekla jsem a začala jsem se smát z toho jak vypadá.

G: proč bych jako měla že sebou něco dělat?

Ka: vypadáš jak Zombie. Podívej se do zrcadla a sama uvidíš.

G: hahaha

Ka: no nic, už jsem dojedla takže si jdu dělat školu.

G: dobře kdybys potřebovala s něčím pomoct tak mi řekni.

Ka: ty mi teda dneska pomužeš ty mrtvolo
Zasmala jsem se jí a sla do pokoje. Jen slyším jak na mě řve z kuchyně.

G: běž někam Kamilo

Sedla jsem si na postel a otevřela si e-mail na noťasu. Dneska se asi zabiju. Tolik úkolů mám udělat za dnešek?! Hned jsem začala aby jsem to měla co nejdřív z krku.

Někdo zazvonil na dveře. Chtěla jsem tam jít ale Gabbie na mě volala že tam jde. Najednou někdo klepe na dveře. Šla jsem otevřít a byl tam Daniel. Na ty jeho krasný zářivě modrý oči by jsem se mohla dívat pořád.

Ka: Ahoj, co tu děláš?

D: Ahoj, přišel jsem za tebou aby jsme něco podnikly...
Řekl a usmal se.

Ka: Dani já dnes nemůžu. Mám moc úkolů a než to všechno udělám bude večer.

Řekla jsem smutně a sklopila hlavu. Dani mi zvedl hlavu jeho jemnýma rukama.

D: tak já ti pomůžu, ať mužem někam zajít.

Ka: dobře, děkuji jsi moje záchrana.
Odpověděla jsem mu a pevně ho obejmula.

Sedli jsme si k tomu a asi za 2 hodinky jsme měli hotovo.

D: no vidíš... máme hotovo. A to jsem tu jen 2 hodiny

Ka: a to jen díky tobě. Děkuji že si mi pomohl. Moc si toho vážím.

D: tak co bych neudělal pro svoji nejlepší kamarádku.

Usmál se a dal mi pusu na čelo.

D:Tak a Teď někam zajdeme.
Řekl a u toho mě táhl za ruce z pokoje.

Ka: kam to jdeme.

D: to je překvapení

Mrknul na mě a šli jsme do auta.

D: než vyjedeme chci aby sis nasadila tohle.

Podal mi škrabošku na oči a já si ji nasadila i když se mi do toho moc nechtělo. Jeli jsme asi 15 minut. S tou škraboškou se to nedalo a já opět usnula v autě. Jaká klasika.

D: jsme tu.

Řekl když mě probouzel.

Ka: už si to můžu sundat?

D: ne. Vydrž to ještě chvilku.

Ka: snažila jsem se vystoupit z auta.

D: počkej chvilku pomůžu ti.

Vyskočil z auta, obešel ho a pomohl mi ven. Zamknul auto a někam mě vedl.

                                  Daniel

Než jsem jel ke Kami domů jel sem na takový kopec kde byl výhled na celý LA a nachystal jsem tam piknik. A protože jsem ji ještě pomáhal z úkoly, bal jsem se že to někdo vezme.

Dovedl jsem ji na to místo a oddechl jsem si protože tam vše zůstalo jak jsem to nachystal. Nebyl jsem na sebe ani moc pyšnej protože neumím chystat takový věci.

Vypadalo to asi takhle:

Vypadalo to asi takhle:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Můj Život V LA (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat