Milý deníčku

6✅

Vrrrr...
Vrrrr...
Vrrrr...

Huh?Jo,vždyť už vstávám. Pomyslel jsem si a vstal celý ospalý z postele. Vůbec se mi nechtělo do školy, bylo mi děsně blbě, tak blbě že mi bylo na zvracení.

Stova jsem vstal a rozbolela mě hlava jako nikdy dříve. Ty vole, to je probuzení jako bych měl kocovinu.

Šel jsem do koupelny a podíval jsem se do zrcadla, vypadal jsem příšerně, celý bledý.

Šel jsem za mámou abych jí řekl že dnes do školy nepůjdu.

,, Ahoj Izuku"pozitivní atmosféra zmizela když se na mě mamka podívala.
,, Pro boha Izuku, ty vypadáš jako bys vstal z hrobu. Máš horečku "řekla když mi sáhla na čelo.
,, Jdi si lehnout, dneska nepůjdeš do školy."řekla a šel jsem si lehnout.

Ah bože, je mi tak blbě. Bolí mě nesmírně hlava. Měl bych jí to říct.

,, Mamí"zavolal jsem na ní z mého pokoje.
,, Ano? ~".
,, Strašně mě bolí žaludek a hlava "řekl jsem.Mamka hned za mnou přišla a dala mi prášky a pití.

Sotva sem je zapil, musel jsem běžet na záchod zvracet. Bože, co to se mnou dneska je?!

,, Izuku!" přišla ke mě mamka.
,, Ah bože, obleč se, musíme jet k doktorů, tohle není normální "řekla a bleskurychle jsem se oblékl.

Mamka jela hrozně rychle ale opatrně. Takhle blbě mi nikdy nebylo když jsem měl horečku.

Dojeli jsme k nemocnici a hned běželi k mojí doktorce. Když mě na chodbě uviděla hned nás vzala.

,, Děkuji doktorko že jste nás vzala tak rychle"řekla doktorce mamka a posadila se.

Šel jsem si sednout na lehátko nebo co to je. Pořád mě bolela hlava ale aspoň sem už než racek.

,, Izuku, můžeš na mě vypláznout jazyk? "zeptala se a otevřel jsem ústa.
,, Hmmm, dobře a teď ještě teplotu změřím" řekla a zaměřila mi jí.
,, Hmmm, horečka"řekka a něco si zapsala.
,, Panií doktorko, Izuku si mi ráno stěžoval na bolest hlavy a žaludku "řekla mamka.
,, Aha, to je divné, ne že by to nebylo u horečky možné ale... Izuku, jak moc tě bolela hlava?" zeptala se mě doktorka.
,, Hlava mě bolela a bolí jako bych měl kocovinu a zvracek jsem jen sem zapil prasky6"odpověděl jsem.
,, Aha, tak ho běžte nahoru, je tam rentgen. Nechci vás ničím děsit, jen se potřebujeme podívat jestli nemá Izuku něco třeba i se střev, a tak"řekla doktorka a šli jsme na rentgen.

Čekali jsme v čekárně nějakou dobu než nás vzali.
,, Tak Izuku, máme se ti podívat jestli nemáš něco se střevy nebo tak, takže si svlékni všechno kromě boxerek"řekka sestra a já se svlékl.

Chvilku sem neměl dýchat, prováděli nějaké snímky. Když skončili, tak jsem se šel převléct.

,, Paní Midoriya, mohu s vámi mluvit"řekla doktorka a mamka za ní šla.

Nic jsem z jejich konverzace neslyšel až na to že máme jít někam kde jsou snímky mouku a tak.A že mám střeva a všechno v pořádku.

Tak jsme běželi ještě tam na ten speciální rentgen. Aspoň se vypotím když tak běhám.

,, Zase jsme čekali dokud nás nepřijali. Řekli mi ať se svléknu a ať si vezmu nějakou košili kterou mají pacienti v nemocnici.

,, Tak Izuku, lehni si sem a moc se nehýbej, bude to pár minut trvat"řekla doktorka a lehl jsem si.

O chvíli později mě zasunuli dovnitř. Bylo mi nepříjemné to světlo.

Doktoři pov

,, Tady je to v pohodě, jeď dál "řekla sestra.
,, Ne počkej, co je tohle, ten malej flek?" ukázal doktor na malou skvru na obrázku.
,, Ne, to mi neříkej že to je... "nedořekla sestra.
,, No, vypadá to že jo, ale jak to řekneme jeho matce?"řekl doktor.
,, Tak jako každé jiné, stručně, nemůžeš litovat každého kdo má nádor, rakovinu nebo něco jiného. Prostě se smiř s tím že jí to řekneš tak jak máš "řekla sestra.
,, Počkej, ale když je to tak malé, neměl by být problém to odstranit"řekl doktor.
,, To sice ano, ale je to na místě vzpomínek, je to moc riskantní a navíc to v téhle  části rostlo rychle. Sám to musíš vědět když jsi se toho výzkumu zúčastnil"řekla sestra.
,, Ano, to je fakt. No, tak já jí to jdu říct "řekl doktor.

,, Paní Midoriya" řekl doktor.
,, Ano, tak jaký je tedy problém? "zeptala se starostlivá Inko.
,, Ach, nerad vám to oznamuji ale váš syn..."řekl doktor.

Deku pov

Pomalu mě zase vytáhli. Konečně, to světlo mě pěkně štvalo. Šel jsem se převléct. Mamku sem uviděl u dveří jak mluví s doktorem, říkali něco o práškách proti bolesti a ještě něčemu.

,, Tak Izuku" přišla ke mě mamka,, půjdeme domů a ještě do lékárny "řekla a šli jsme.

Zastavili jsme se u lékárny kde mamka vzala hodně hodně prášku. Každý jiný druh.

,, Na co je mám vlastně brát" zeptal jsem se.
,, No, proti bolesti a tak víš "řekla mamka a dál si všímla cesty domů.

To je divný, mamka nikdy není takhle ticho. Co jí tam asi řekli?

Byli jsme konečně doma. Svlékl jsem se, umyl si ruce a šel si lehnout. Mamka mi dala nějaké prášky a teplý čaj a usnul jsem.

                                                             

Dneska krapet kratší kapča ale zítra vyjde něco co by jste nečekali. Myslím že další dvě kapitolu které budu psát, budou pecka. No, jinak budu ráda za follow, koment i hlasování.😉❤️

Zouky