Chlapec z temnoty

2 - The Man

Bylo šedivé ráno, co by se asi jiného dalo čekat od třináctého února. Od pátku třináctého. Od dne mých narozenin. Ano, měl jsem narozeniny každý rok 13. února, anebo pokaždé, kdy byl pátek třináctého.
Oblékl jsem si sirotčinskou uniformu, která se skládala z černých tepláků, nebo džínsů, nějakých starých darovaných tenisek a potom různě zbarveného trička, většinou bylo šedě seprané. Ale mě to nevadilo, já měl takové barvy rád. Pak jsem vyšel ze společného pokoje, který jsem sdílel ještě s třema dalšíma chlapci a sešel dolů po schodech. Dnes jsem měl slavit narozeniny, ale typoval jsem, že na ně jako každý rok zapomněli.. 
Dveře do jídelny byly zavřené. Proč? Zeptal jsem se sám sebe a natáhl se po klice. Ozval se šramot a někdo mi zakryl oči. Že by nezapomněli? Proč teď?
"Thomasi, pusť mě.." zamumlal jsem, ale nikdo nic nepodnikl. 
"Thomasi slyšíš?"
"Nejsem Thomas." ozval se silný hrubý hlas. Andrew..
"CO provadíš?! Nic jsem ti neudělal!" vykřikl jsem. 
"To je právě ono. Hepburne." řekl a začal mě táhnout někam směrem doleva, kde byly záchody. Začal jsem sebou zmítat, nechtěl jsem mít hlavu ve záchodové vodě. Nakopl jsem ho do holeně. Zaskučel bolestí a pustil mě. Neměl za potřebí dostat další ránu, ale já mu ji chtěl dát. Ne, tak to nebylo, potřeboval jsem mu jí dát. Neco mě k tomu nutilo. Nakopl jsem ho špičkou tenisek do žaludku a pak ještě jednou. Náhle mě někdo popadl za ramena a odtáhl ho od něj. *Sakra. Michaell a George, na ty jsem zapomněl..* pomyslel jsem si a snažil se jim vyhnout. Drželi mě pevně. 
Náhle jsem ucítil velký příval síly a nakopnul ho do kolena a druhého popadl za ruku a zkroutil mu ji za zády. Cítil jsem se nějak velký, když v tom přišla vychovatelka a odvedla mě naštvaně do pokoje. Tohle jsem asi dělat neměl. "Tady zůstaneš Rowe." řekla naštvaně a zabouchla dveře, které následně zamkla. Teď jsem nebyl ve společném pokoji, teď jsem byl na samotce. V místě, kde nechce nikdo skončit.
Lehl jsem si na zničenou postel, která se skoro rozpadala a sledoval strop.

 *****************************************************************************************************

Uběhly asi tři hodiny, když v tom někdo přišel a zaklepal. Koukl jsem ke dveřím a ty se otevřely. "Rowe, máš návštěvu." řekla nerudně vychovatelka a pustila toho muže dovnitř. Byl normálně vysoký, s trochu prošedivělýma vlasama po ramena. Oči měl výhružně černé a on sám byl oblečen v něčem, co se podobalo hábitu. "Kdo jste?" zeptal jsem se.
"Jsem tvoje budoucnost.." oznámil ten muž a podal mi obálku.  "Přečti si to."        
"Co to je?" zeptal jsem se
"Uvidíš.. Vše domluvím, jen se tam dostaň." oznámil a pak odešel za vychovatelkou něco domluvit.

KDo to sakra byl?

******************************

Doufám, že se tahle mini blbost líbila :D Tak prosím pište vaše hrůzostrašné komentáře ;)