Třetí Úkol a Návrat Pána Zla

155 7 5
                                    

Měsíc. Měsíc už uplynul od druhého úkolů a zítra je čeká poslední
Mám docela strach. O Harryho i o Cedrika. Proč tak šílím? Měla jsem další sen. Tentokrát hodně živý sen. V tom snu byl Harry. Dostal se i s pohárem z bludiště. Jenže tiskl k sobě tělo. Když se mi to přiblížilo viděla jsem Cedrika s mrtvolnýma očima které se dívali k nebi
Ale pak jsem se probudilo. Celá spocená
Jenže v tu chvíli jsem netušila že jsem viděla budoucnost co se stane zítra večer
Ale teď už to vím. Byla jsem totiž za Brumbálem. Ten mi to potvrdil. Vysvětlil mi že při posledním úplňku který byl speciální jsem dostala dar vidět na krátkou chvíli budoucnost

Seděla jsem v knihovně a snažila se najít nějaké zmínky o tomhle úplňku. Byla jsem do toho tak zabraná že jsem si nevšimla že si vedle mě někdo sedl a pohladil mě po ruce. Já se ale nelekla a zvedla oči od knížky. A kdo byl ten tajemný? Cedrik

"Ahoj krásko,, usmál se a políbil mě. Já se do polibku usmála a pak si něco uvědomila
Tohle je možná můj poslední polibek s ním. Chtěla jsem si ho co nejvíc užít tak jsem ho prohloubila. Byl sice chvíli překvapený ale nebyl po zadu
Když nám došel kyslík opatrně jsme se od sebe odtáhli a opřeli se navzájem čely
Já se podívala do jeho hnědých očí do kterých jsem se možná dívala naposledy. Slyšela jeho smích a dech a svém obličeji. Poslední. Tohle všechno už mělo brzy skončit

"Cedriku slib mi že na sebe dáš pozor. Kvůli mě,,zašeptala jsem a odtáhla se
On se usmál
"Pro tebe cokoliv. Pro tebe bych klidně i zemřel,,řekl a já stuhla

"Tohle neříkej. Slova mají velkou moc a dělají ještě větší činy. Nikdy neříkej to co by si udělal pro mě ale co by si udělal pro sebe. Pokud bys zemřel pro mě já bych nemohla žít bez tebe. Pokud bys mě zachránil a sám zemřel nemohla bycg žít s pocitem že jsem měla umřít já ale umřel někdo jiný. Hele už musím jít. Slíbila jsem Hermioně že jí pomůžu s úkolem. Ahoj,,políbila jsem ho a odešla z knihovny a nechala za sebou nechápavého Cedrika. Ach kdybys jen věděl

Ovšem místo do věže jsem šla na záchody Ufňukané Uršuly se kterou jsem se seznámila ve druhém ročníku
Když jsem tam přiběhla svezla jsem se po stěně a naplno se rozplakala

"Freyo jsi to ty?,,zeptala se najednou Uršula a já zvedla oči. Když mě viděla vykřikla
"Co se ti stalo?,,

"Jak by ti bylo kdybys věděla co se stane v budoucnu tvé milované osobě?,,ona se na mě nechápavě podívala a pak si povzdechla

"Asi jako tobě ale já tohle nepoznala. Já neměla kamarády,,začala nabírat ale já jí zastavila
"Nebreč. Nemusí tu být dvě. To je mi líto. Ty Uršulo jak si vlastně umřela? Harry mi něco říkal ale já ho neposlouchala,, nevinně jsem se usmála a utřela si oči od slz

"Tak poslouchej-,,než stačila pokračovat přerušil jí zvuk jakoby se otevírali dveře. Navzájem jsme se po sobě podívali a já vytáhla hůlku
Postavila jsem se a byla jsem připravená vyřknout první kletbu kterou jsem měla na jazyku
Ovšem ten dotyčný mě překvapil

"Pane řediteli? Stalo se něco?,, zeptala jsem se nejistě a sklopila hůlku. On se usmál
"Ale kdepak Freyo. Občas si sem chodím s Uršulou povídat. Ale jak vidím popovídat byste si potřebovala vy že?,, zeptal se s jiskřičkami v očích a já přikývla

"Dobře trápí vás že zítra pan Diggory zemře nemám pravdu?,,posadil se na zem a já naproti němu a smutně sklopila hlavu

"Máte pane profesore. Bojím se toho co přijde zítra. Když tu nebude Cedrik koho pak budu mít?,, zeptala jsem se a neměla daleko od pláče

"No já myslím že všechny. Co třeba George nebo Harry? Nebo je tu slečna Hermiona a slečna Ginny. Máte přeci vaši kolej. A taky Remuse. Tak se nebojte samoty. Nikdy nebudete sama ale teď byste měla jít na večeři slečno,,pokynul mi ke dveřím a sám vstal. Než stačil odejít zastavila jsem ho

Princess Of Gryffindor /Fred Wesley/Kde žijí příběhy. Začni objevovat